Propagátor ekologické architektury se už v roce 1984 stal jedním ze zakládajících členů Skupiny ekologické architektury (SEA). Ekologii rozhodně nechápe jako nízkoenergetické stavby.
Patří k těm, kdo pochybují o tom, že se drahé technologie používané v těchto domech investorům vrátí v uspořených nákladech. Podle architekta Suskeho šance na návrat není, jenže stát dává dotace právě na ně...
Trombeho stěnaTrombeho stěna využívá sluneční záření k přitápění budov. Před stěnu je předsazena průsvitná deska, obvykle skleněná. Mezi nimi vzniká vzduchová mezera. Ve stěně bývají dva otvory: spodní, kterým vzduch z interiéru proudí do vzduchové mezery, a horní, jímž ohřátý vzduch proudí zpět do domu. |
Jeho ekologické pojetí vychází vlastně z ekonomické stránky: je výhodnější použít materiály z místních zdrojů, nenechat dům přehřívat nebo naopak jej "prohřát" jednoduchým způsobem s pomocí takzvané Trombeho stěny (podívejte se na video).
Právě tento systém použil v Mrakodrápkách, několika domech postavených na okraji golfového hřiště, které měly sloužit k ubytování zájemců o tento sport. V dalším díle televizního cyklu ProStory (ČT2 v sobotu 3. 12. ve 22:30) se tak můžete v epizodě Ekologika seznámit s několika stavbami architekta Petra Suskeho (Hotel park Holiday Benice, Dům s deštníkem (2003), Mrakodrápky u Mladé Boleslavi) i jeho názory na to, jak vnímá pojem ekologická architektura.
Mrakodrápky využívají pro úsporu při vytápění tzv. Trombeho stěnu.
Hlína, sláma, ekologie
Petr Suske rád používá nepálenou hlínu, snad jako reakci na zkušenosti, které získal několikaletým pobytem v Alžíru. U restaurace Hliněná bašta v Průhonicích u Prahy použil hlínu z místní rušené skládky.
Doc. Ing. arch. Petr Suske, Csc.* 1951 Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1975). |
Ušetřilo se za materiál i jeho dopravu, a pokud by se taková stavba rušila, stačí hlínu rozmetat po poli...
Často zmiňovaný dům s deštníkem zase využívá tenké vnitřní stěny s dřevěnou kostrou, které jsou zvnitřku vyplněné nepálenými cihlami a zvnějšku balíky slámy s protipožární impregnací, které dům tepelně izolují. Budova proto nemá téměř žádné tepelné ztráty.
Prosklená stěna orientovaná na jih přináší naopak dovnitř dostatek tepla i světla. Ne každý však v takovém domě může bydlet a ne každý je z něho nadšený.
Interiér Domu v kožichu (nebo "s deštníkem" oceněný Čestným uznáním Grand Prix Obce architektů 2003.
Bytový dům Ocelot v Praze Vysočanech byl oceněný v soutěži Grand prix Obce architektů.
Restaurace Hliněná bašta v Průhonicích
To však architekt Suske naprosto chápe. Na rozdíl od jiných architektů netvrdí, že jen on má pravdu a chápe i investora, který udělá změnu v jeho návrhu, pokud to vyžaduje provoz, jako se to stálo právě v Benicích.
