Letoun, který se stal terčem kritiky kvůli pořizovací ceně a zčásti i vlastnostem, se v neděli vracel z výcviku personálu ve Španělsku.
Závady na C-295Při cvičném letu v zimě poslal autopilot jednu casu do nečekaného klesání. Osádka dostala letoun pod kontrolu až po 90 sekundách. Kdyby se to stalo jen v kilometrové výšce, stroj by havaroval. Koncem zimy armáda odložila vyslání casy do Afghánistánu, protože letoun neprošel testem ochrany proti raketám. Podle MF DNES jsou problémy i s odpalováním klamných cílů, protisrážkovým systémem či odpovídačem (zařízením sloužícím k identifikaci stroje na radaru). V květnu jednomu stroji selhala avionika, detaily ale armáda neupřesnila. |
Potíže se objevily před návratem na kbelské letiště. "Během přistávacího manévru přestal fungovat navigační displej a některé palubní přístroje. Následně pak došlo k závadě na pravém motoru," uvedla mluvčí generálního štábu Mira Třebická.
"Letouny CASA mají více multifunkčních displejů, které zobrazují různá data a jsou vzájemně zaměnitelné. Z toho mála, co víme, zatím nejde přesněji říci, co závada pro osádku znamenala," řekl iDNES.cz Tomáš Soušek ze serveru Letectvi.cz.
Osádka následně pravý motor vypnula a dokončila přistávací manévr jen s levým motorem. A náčelník generálního štábu Vlastimil Picek okamžitě létání na všech čtyřech českých strojích tohoto typu zakázal až do vyšetření případu.
Ministr obrany Alexandr Vondra sestaví vyšetřovací tým. "Po ukončení činnosti komise bude veřejnost podrobně informována," dodala Třebická.
5. dubna 2011 |
Závada na motoru je u stroje typu CASA problematičtější než u srovnatelného letounu C-27J Spartan. V hornatých zemích - například Afghánistánu, kam chce armáda jedno transportní letadlo vyslat - by závada na jednom motoru znamenala, že stroj nepřeletí vysoké horské hřebeny. Spartan se na jeden motor udrží ve vyšší letové hladině.
CASA jako symbol nešvarů na obraně
Nákup letounů CASA se stal symbolem podivných předražených akvizic ministerstva obrany. Zařídil jej bývalý náměstek a později ministr obrany Martin Barták. Ministerstvo obrany za čtveřici strojů zaplatilo 3,5 miliardy korun, ačkoliv vojáci sami úředníky předtím informovali o řadě výhrad k letounům. Výběrové řízení se nekonalo.
Spojené státy, které tradičně rády spoléhají na vlastní techniku, si v této třídě strojů pořídily italské spartany. Ty mají o něco nižší cestovní rychlost a vyšší spotřebu paliva, ale téměř dvakrát silnější motory, větší dolet se stejnou zátěží a lépe uzpůsobený nákladový prostor.
Zbrojařská firma Omnipol platí penále za nefungující ochranu proti raketám, ta ale tvoří jen zlomek z celkové ceny letounů (150 milionů z 3,5 miliardy). Vypovězení celé smlouvy na letouny by zřejmě vedlo k vleklým soudům. Ministr Vondra už se nechal slyšet, že v případě dalších poruch by vojáci mohli dál létat na vyřazených ruských strojích (článek o možném návratu k antonovům čtěte zde).
