RECENZE: Vypsaná fixa našla vnitřní sílu. Tak zní nejlepší kapely

  • 21
Vypsaná fixa je na nové desce Detaily uvolněnější, nenápadnější a melancholičtější než kdykoli v minulosti. Na první poslech nevtíravou nahrávkou znovu dokazuje, že a proč patří mezi nejzajímavější tuzemské klubové kapely.

Detaily jsou opravdu o dost "obyčejnější" deskou než předchozí, v Londýně natáčený Klenot. Spolupráce s producentem Dušanem Neuwerthem definitivně mění rozeřvanou klubovou skupinu, která ze všeho nejlíp umí hrát naplno a pod tlakem, i v muzikanty, kteří ve studiu dovedou mnohem efektivněji pracovat s vnitřní energií a působivostí písniček. Na první dobrou jsou Detaily určitě nejméně hitovým albem Vypsané fixy, ale zase patří mezi ty, jež uzrají a posluchače nutí k návratu.

Pro oddané fanoušky průraznosti prvních alb bude i nejpřístupnější skladba na desce, otvírací Show pana Loba, dalším z řady zklamání. Ale právě ta přitom velmi dobře ilustruje, že díky propracované formě a odvážnější, hledačské práci se zvukem je dnes Vypsaná fixa stále relevantní kapelou.

Vypsaná fixa - Detaily (obal alba)

Vtipné využití doprovodných vokálů se už stává Neuwerthovou producentskou značkou, ale písničkám Fixy dává nový rozměr. Dobře tu fungují i falzety, jak nejlépe potvrzuje první singl Vše za 39.

Co je ale nejdůležitější, zrají i texty zpěváka Márdiho. Už se mu nestává, že by psal nucený humor, pobavit přitom umí stále spolehlivě, což dokazuje v "britské" Schovávané, když dojde na "hej, hej, ten jejich puding se nedá žrát". Ve zpěvu navíc úplně přestal přehrávat. Civilnost a přirozenost, ke kterým dospěla, kapele sluší.

Hodnocení MF DNES: 80 %