"Já bych byl rád, abychom tento den, kdy vznikla státnost, brali hodně vážně," řekl prezident Václav Klaus televizi.
KVÍZOtestujte své znalosti dějin Československa |
Na Vítkov ho doprovodili nejvyšší ústavní činitelé, předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová a šéf Senátu Milan Štěch. Na Vítkově nechyběli ani ministr obrany Alexandr Vondra, šéf diplomacie Karel Schwarzenberg, arcibiskup Dominik Duka, pražský primátor Bohuslav Svoboda, představitelé armády, Sokola, někdejších politických vězňů a válečných veteránů. Premiér Petr Nečas chyběl, je totiž pracovně v USA.
Při vojenské přehlídce prezident propůjčil jednotkám bojové prapory. Po položení věnců pak spolu s ostatními politiky a dalšími přítomnými uctil minutou ticha památku všech, kteří v bojích za samostatnost Československa zahynuli.
"Já jsem rád, že ten slavnostní den 28. října, náš největší svátek, zahajujeme právě zde na Vítkově a právě touto formou. Takže doufám, že takto se ponese v tomto duchu celý dnešní den," řekl prezident po pietním aktu médiím.
Dopoledne se na Hradčanském náměstí zúčastnil coby vrchní velitel ozbrojených sil přísahy téměř pěti set nových vojáků. Jmenoval také nové generály a přijal členy diplomatického sboru.
Diplomatům Klaus řekl, že stát má sice své problémy, ale "co nás v těchto dnech nejvíc trápí, je vývoj v našem sousedství, na evropském kontinentu". Dluhová krize eurozóny je podle něj jen špičkou ledovce. Uvedl, že snaha pomoci zadluženým zemím zvyšováním jejich zadluženosti není řešením. Stejně jako podle něj není řešením "pokračovat týmž směrem, k další centralizaci rozhodování na úrovni EU".
28. října 1918Československo vzniklo v roce 1918 po rozpadu Rakouska-Uherska poraženého v první světové válce. Zaniklo 31. prosince 1992 rozdělením na Českou a Slovenskou republiku. Hlavními představiteli projektu nového československého státu v zahraničí byli vedle prezidenta Masaryka také jeho pozdější nástupce Edvard Beneš, Slovák Milan Rastislav Štefánik, který při návratu do vlasti zahynul při leteckém neštěstí nedaleko Bratislavy, a první československý premiér Karel Kramář. Politiky, jejichž dílem bylo vyhlášení Československa, byli vedoucí představitelé Národního výboru Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, František Soukup a zástupce Slováků Vavro Šrobár. |
Prezident se také znovu vyjádřil k problematice jaderné energie, kdy podle něj nedávná katastrofa japonské elektrárny nezpochybňuje skutečnost, že "jaderná energie zůstává stabilním a nenahraditelným zdrojem energie".
Odpoledne Klaus položil věnec k Masarykově soše na Hradčanském náměstí. V podání pěveckého sboru tam zazněly Masarykovy oblíbené písně Teče voda teče a Ach, synku, synku. Pietnímu aktu přihlížely stovky Pražanů a turistů.
Do ulic míří extremisté, euroskeptici i monarchisté
U příležitosti 93. výročí vzniku Československa se konají i různé koncerty a mítinky, den otevřených dveří zpřístupní veřejnosti Sněmovnu a Senát.
Večer bude prezident tradičně udělovat ve Vladislavském sále Pražského hradu vyznamenání. Ocenit by mohl například řádovou sestru Annu Magdalenu Schwarzovou, překladatele Martina Hilského nebo veterány východní fronty druhé světové války, generála Mikuláše Končického a plukovníka Václava Djačuka. Oba potvrdili České televizi, že dostali pozvánku na slavnostní večer.
Kromě oficiálních akcí oznámily v Praze mítinky euroskeptická Strana svobodných občanů a Koruna Česká (Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), která prosazuje návrat ke království. Hnutí Nespokojení občané, které protestuje proti vládním reformám, ohlásilo mítink spojený s petiční akcí.
O slovo se přihlásili i extremisté. Na zakázaném shromáždění v Havířově-Šumbarku se sešlo několik desítek lidí. Mítink svolali představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti a jako důvod udali, že chtějí s místními obyvateli promluvit o stěhování takzvaně nepřizpůsobivých obyvatel do města (o průběhu akce čtěte zde).
