V kategorii online se jedna z webových stránek ČT utká mimo jiné s webem Walace a Gromita. V rozhlasové sekci má celkem tři šance Český rozhlas včetně cyklu s moderátorem Karlem Gottem Zpátky si dám tenhle film.
A v televizní tvorbě se Česko prosadilo dokonce pětkrát: dvěma studentskými díly, dvěma dokumenty – Ženy HSR a Katka – i jedním hraným příběhem z produkce ČT, thrillerem Jseš mrtvej, tak nebreč.
Budou naši tvůrci vidět i na slavnosti? Autorka Katky, dokumentaristka Helena Třeštíková, se do Berlína nechystá – leda pokud by vyhrála, a s tím prý moc nepočítá.
"Já jsem si svou porci radosti vyčerpala, když jsem se dozvěděla o nominaci. Být vybrána z velkého množství evropských televizních filmů do soutěže Prix Europa je prostě velká čest; pro mě navíc potvrzení, že české téma může fungovat i za hranicemi. Vše další by už byl jen bonus navíc," míní Třeštíková, jež má za jiný film René cenu pro nejlepší evropský dokument.
14. ledna 2010 |
Režisérka Jitka Němcová, která podle scénáře Josefa Klímy natočila dvoudílný příběh veksláka Jseš mrtvej, tak nebreč, se z Berlína naopak už vrátila. "Nikdo mě tam nevyslal, udělala jsem si sama výlet, abych se na festivalu podívala s diváky a porotci na náš film. Co pamatuju, nikdy mě televize neoslovila, ať jedu se svým filmem na festival i já. Za seriál Uctivá poklona, pane Kohn jsem třeba dostala Zlatou růží z Montreaux, ale jeli tam úředníci," vzpomíná Němcová. "Také v berlínském katalogu jsem si přečetla početnou delegaci z ČT. Ostatní televize tam měly plakáty a reklamu, ČT nic. Mezi porotci je dramaturg Kavčích hor, ale před naším filmem se koordinátorce poroty omluvil a odešel. Asi film zná, ale předtím běžel snímek Irů, kteří přesto v sále zůstali a hlasitě fandili. Po promítání následovala vždy diskuse, mě nepřizvali," líčí režisérka své zážitky z Berlína. Konkurenčních děl soutěže tam viděla jen několik. "Musela jsem domů, neměla jsem peníze na hotel," přiznává věcně.
Může se za takových podmínek Česko v soutěži prosadit? Jen v televizní kategorii hraných děl je šestadvacet filmů od veleprojektu ZDF za osm milionů eur po epizodu seriálu BBC Sherlock. Obě stanice reprezentují tradiční televizní velmoci: Německo získalo dvacet nominací, Velká Británie dvanáct. Silné zastoupení mají i Francie a Nizozemsko, zato Estonsko, Řecko či Maďarsko zůstaly s jedinou šancí.
Záhadní diváci
Nominace poskytují slušný přehled, na čem evropské televize budují svou prestiž. Berlusconi, Chodorkovskij, Kreisky; to jsou hrdinové politických portrétů. Náměty dalších dokumentů obstarali Romové, Somálsko, Afghánistán, Černobyl, hospodářská krize nebo uprchlíci v italském snímku Konečná stanice Lampedusa. A také teenageři a děti, zejména z válečných zón nebo nejchudších zemí.
Méně již lze z pořadů bojujících o ceny vyčíst, nakolik zajímají diváky. Soutěže se totiž účastní vesměs média veřejné služby, tedy nekomerční stanice, jejichž někdejší vliv v Evropě nyní slábne nejen kvůli digitalizaci.