Grugger, vítěz čtyř závodů Světového poháru, se ošklivě rozbil v lednu během tréninkové jízdy na sjezdovce Streif v Kitzbühelu. Špatně najel na skok a po nekontrolovaném letu narazil hlavou do pisty.
V květnu oznámil, že je rozhodnutý vrátit se na vrcholnou závodní úroveň. V týdnu dostal od lékařů svolení stanout znovu na lyžích. A ve středu, poprvé od pětihodinové operace mozku a jedenácti dnů, které strávil v umělém spánku, se klouzal po ledovci Rettenbach nad rakouským Söldenem.
Jaké to bude? Jak se budu cítit? Bude tělo fungovat? ptal se 29letý Rakušan sám sebe, než se odrazil a udělal první obloučky po ledovém sněhu, který mu před devíti měsíci málem ukončil kariéru. A život.
Horší bylo, že za tu dobu vypadl z techniky. "Co mám na těch lyžích dělat?" svěřil se pak na stránkách rakouského deníku Kurier. Po dvou hodinách a několika jízdách se mu začala vracet jistota, zatáčel jako kdysi, když ve Světovém poháru sbíral vítězství.
A na tváři mu zářily úsměv a úleva. "Bylo to cool!" radoval se Grugger. "A evidentně si mé tělo lyžování zapamatovalo," oddechl si.
Přesto Gruggera čeká ještě dlouhá cesta, rozhodl se po ní jít po malých krůčcích. "Posledních šest měsíců mě naučilo trpělivosti," říkal. "Tělo mi řekne, co můžu a co ne."
I když už teď zase vyhlíží to, jak se postaví do startovní budky a bude bojovat o vítězství, přiznal, že lyžování nebyla celou tu dobu jeho priorita. "Nejhlavnější je, že mi doktoři zase umožnili chodit a že nemám žádné poškození mozku," dodal Rakušan. "Vše, co přijde teď, už bude jenom bonus."
Než se vrátil na svah, čekala ho mnohem větší výzva - znovu se podívat na lednový brutální karambol. Záběry viděl vůbec poprvé a zcela bez emocí reagoval: "Nic jsem nepociťoval.
Než se definitivně rozhodne o opravdovém návratu do soutěžení, rád by v této sezoně navštívil několik závodů Světového poháru. "Jako maskot," naznačil. "Když budou kluci chtít, rád přijedu."