Soud poslal Tymošenkovou na sedm let za mříže, překročila pravomoci

  • 461
Soud v Kyjevě uznal ukrajinskou expremiérku Juliji Tymošenkovou vinnou z toho, že překročila své pravomoci a v roce 2009 podepsala nevýhodnou smlouvu o dovozu ruského zemního plynu. Dostala sedm let vězení, které pro ni žádala obžaloba.

"Soud shledal Tymošenkovou vinnou a odsoudil ji na sedm let do vězení," řekl soudce Rodion Kirejev. Šéfka ukrajinské opozice má také zákaz vykonávat tři roky veřejné funkce.

Tymošenková o rozsudku

"Dobře víte, že rozsudek nevynáší soudce Kirejev, ale prezident Janukovyč," řekla expremiérka.

Při předchozím čtení rozsudku Kirejev vysvětlil, že Tymošenková překročila své pravomoci, když ukrajinské státní firmě Naftogaz přikázala podepsat desetileté smlouvy s Ruskem. Tím způsobila energetickému molochu škodu v přepočtu 3,4 miliardy korun.

Padesátiletá Tymošenková se při čtení rozsudku usmívala, ale potom se postavila a ostře se obula do svého politického rivala Viktora Janukovyče.

"Budeme bojovat a bránit mé dobré jméno u evropských soudů," prohlásila Tymošenková. "Musíme být silní a chránit Ukrajinu před tímto autoritářstvím," dodala. Její příznivci začali po vyřčení trestu v soudní síni křičet "hanba".

Verdikt vynesl Janukovyč, spílala Tymošenková prezidentovi

Tymošenková, která všechna obvinění odmítá a označuje se za oběť politické hry, ještě před vstupem do soudní síně prohlásila, že rozsudek nic nezmění na jejím životě ani politickém boji.

"Dobře víte, že rozsudek nevynáší soudce Kirejev, ale prezident Janukovyč," pronesla Tymošenková, která je od začátku srpna ve vazbě kvůli pohrdání soudem. Ke stání ji přišel podpořit manžel i dcera.

Před budovou soudu se shromáždilo asi pět tisíc příznivců opozice, kteří po přečtení rozsudku začali rozhořčeně skandovat. Dohlíželo na ně asi sto policistů, kteří řešili šarvátky mezi příznivci a odpůrci Tymošenkové. Osm lidí strážci zákona zatkli.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč upozornil, že verdiktem soudce kauza nekončí a Tymošenková se nepochybně odvolá. "Velký význam bude mít, jaké rozhodnutí přijme odvolací soud a v rámci jakého zákona se tak stane," dodal prezident.

Podle médií tak naznačil, že by se odvolací soud mohl uskutečnit po novelizaci trestního zákona, která by vyloučila tresty vězení za hospodářské delikty (viz box). Proces je podle Janukovyče bolestnou kauzou, která brání sblížení země s EU.

Expremiérka dostala trest, který žádali prokurátoři

Opozice vyzvala k bojkotu voleb

"Pokud Tymošenková ani (bývalý ministr vnitra Jurij) Lucenko nebudou na svobodě, bude opozice zvažovat ten nejradikálnější krok, kterým je bojkot parlamentních voleb," řekl v ukrajinském vysílání rozhlasové stanice Svoboda Mykola Tomenko, člen vedení strany Vlast (Baťkivščyna), které Tymošenková předsedá.

Tomenko hlavně chce, aby se prezident Viktor Janukovyč zasadil za zrušení "stalinsko-berijovských" paragrafů, které v ukrajinském trestním zákoníku přežívají a na jejichž základě byla Tymošenková odsouzena.

Zdroj: ČTK

Podstatou plynové kauzy je podezření, že Tymošenková jako předsedkyně ukrajinské vlády v roce 2009 uzavřela s ruskou státní společností Gazprom nevýhodnou smlouvu o dovozu ruského zemního plynu.

Podpisem dohody sice tehdy skončila takzvaná plynová krize, během níž Rusko zastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy, ale podle obžaloby cenové podmínky dohody poškozují ukrajinský stát.

Kyjevská vláda se dodnes snaží přimět Gazprom k přehodnocení těchto smluv, ale zatím marně. Expremiérka čelila obvinění ze zneužití služebního postavení a poškození zájmů státu s trestní sazbou do deseti let.

Kromě sedmiletého nepodmíněného trestu žádali prokurátoři pro Tymošenkovou pokutu v přepočtu 138 milionů eur za způsobené škody a tříletý zákaz působení ve veřejných funkcích.

Rozsudek může ohrozit vstup Ukrajiny do EU

Rozsudek už odsoudila česká diplomacie. "Tento krok, přestože soudem právně odůvodněný, jasně ukazuje na značné rozdíly v chápání spravedlnosti a rozdílů mezi trestní a politickou odpovědností v EU a na Ukrajině a odhaluje trvající rozpory mezi jejich právní kulturou," píše se v prohlášení ministerstva zahraničí.

"Česká republika nemůže uznat soudní verdikt, který by mohl být na základě nedokonalé či zastaralé legislativy využit "qui bono" v politickém boji," uvádí se dále v prohlášení. Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga odsouzení Tymošenkové poškodí vztahy mezi Ukrajinou a EU.

Podle Poláků, kteří teď sedmadvacítce předsedají, verdikt nad Tymošenkovou pošramotil pověst Ukrajiny jako země, která provádí zásadní proevropskou transformaci. Evropská komise a Rada Evropy varovaly, že to může mít vážný dopad na vztahy s Evropskou unií.

Naděje pro Tymošenkovou

Ukrajinský parlament začal projednávat balík novel zákonů, které by mohly hospodářské delikty vyloučit ze seznamu kriminálních činů trestaných vězením. Jejich pachatelé by byli vystaveni pokutě, která by nesměla být nižší než způsobená škoda. Taková změna by podle expertů mohla vést k okamžitému osvobození vězněné expremiérky.

Zdroj: ČTK

Brusel už včera varoval, že věznění Tymošenkové může zmařit brzké sblížení Ukrajiny s Evropou. Jednání o asociační dohodě ale podle ministrů zahraničí EU mohou technicky pokračovat. Schwarzenberg nicméně podotkl, že nelze očekávat ratifikaci v národních parlamentech, pokud bude Tymošenková ve vězení.

Dohoda o přidružení, která je podle kyjevských médií prakticky hotová, by měla být uzavřena do konce letošního roku, připomíná ČTK. Před vězněním expremiérky varovaly i Spojené státy a Rusko.

Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že rozsudek má očividně protiruský podtext a je pokusem jednostranně vyvést rusko-ukrajinská jednání o dodávkách plynu z dohodnutého právního rámce.

Ruský premiér Vladimir Putin se podivoval, proč expremiérka dostala sedm let a vyjádřil obavy o smlouvy mezi oběma zeměmi. "Je nebezpečné a kontraproduktivní zpochybnit rozsáhlý balík dohod," poznamenal Putin.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video