Oproti roku 2008 je to čtyřnásobný nárůst, agentura jich tehdy evidovala 1 048. V USA se takovýchto útoků v roce 2009 událo 1 527, loni pak 2 836, tedy téměř dvakrát tolik.
"Zabránění a zmírnění současného problému vyžaduje jednotný postup napříč Evropou," tvrdí expertka Eurocontrolu Dragica Stankovičová. Společné řešení si podle ní vyžaduje plné zapojení regulačních orgánů, soudů, policie, aerolinek, navigačních úřadů, výrobců laserových zařízení a výzkumných institucí. Firmy zabývající se výrobou laserů si musí uvědomit, jak vážný problém to je, uvedla.
Ve Spojených státech je už narušování komerčních letů federálním zločinem, trestají ho také některé unijní země, jako jsou Švédsko či Rakousko. V Česku začala začátkem roku platit novela, která zapovídá použití laserových zařízení v těsném okolí letišť. Za její nedodržování hrozí pokuta až pět milionů korun (více o situaci v Česku čtěte zde).
Výtržníci lasery útočí v nejkritičtějších fázích letu
Řada zemí EU ale doposud potřebné zákony nezavedla, připomněla AP. Běžně se tak stává, že policie útočníky vypátrá a zadrží, ale po výslechu je opět propustí.
Většina útoků si je podobná. Výtržníci nejčastěji zaměřují silné lasery na startující či přistávající letadla. V obou případech je to ale nejkritičtější fáze letu, kdy se piloti musí nejvíce soustředit. V poslední době byla zaznamenána řada případů, kdy oslněný přistávající pilot musel předat kontrolu nad strojem kopilotovi, protože byl dočasně oslepen.
Nejvíce zranitelné jsou helikoptéry policie a záchranářů, protože létají v nižších výškách než aerolinky. Zaznamenány byly i případy laserových útoků na letištní kontrolní věže. Takzvané zelené lasery mohou způsobit dočasnou slepotu, ale výkonnější modré mohou zrak poničit trvale. Takováto laserová ukazovátka či zaměřovače je možné běžně zakoupit zejména na internetu.
