Liga mistrů se hraje od roku 1955, tehdy ještě pod názvem Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ). Současný formát vznikl v roce 1992. A od té doby vedou statistici podrobné záznamy. Podívejte se na ty nejzajímavější.
Tři týmy vyhrály Ligu mistrů třikrát: AC Milán, Real Madrid a Barcelona. O jeden triumf méně má Manchester United.
Pokud počítáme i vítěze PMEZ, je nejúspěšnějším týmem Real Madrid, který vyhrál devětkrát.
V posledních deseti letech se nejvíc daří jinému španělskému klubu. Barcelona slavila v letech 2006, 2009 a 2011. Hráči Manchesteru United sice zvedli pohár nad hlavu za poslední roky jen jednou v roce 2008, ale ve finále byli i v letech 2009 a 2011.
Nejatraktivnější fotbal předvádí Sevilla, která má nejvyšší průměr gólů na zápas. V šestnácti duelech se trefila dvaatřicetkrát. Na druhém místě je Barcelona (průměr 1,925 gólu na zápas) a třetí Real Madrid (1,920). Všechno týmy ze Španělska.
Sparťanský průměr lehce přelezl jeden vstřelený gól na zápas, zatímco Slavia dala v jediném ročníku, který v Lize mistrů odehrála, 0,83 gólu v každém utkání.
Nejvíc zápasů odehrál španělský útočník Raúl. V Lize mistrů nastoupil ve 142 duelech, z toho ve 130 zápasech v dresu Realu Madrid.
Druhým v pořadí je Ryan Giggs (126), hrající legenda Manchesteru United. Na třetím místě je Paul Scholes, jenž na konci minulého ročníku ukončil kariéru a další čárky do statistiky už nepřidá.
Z Čechů je na tom nejlépe Pavel Nedvěd, který si hymnu slavné soutěže poslechl pětasedmdesátkrát. O jediný start méně má brankář Petr Čech z Chelsea. Letos by tak měl svého bývalého spoluhráče z reprezentace překonat. Třetí v pořadí je Tomáš Rosický (51).
SUPERSTŘELEC. Nikdo nedal v Lize mistrů víc gólů než Raúl. Teď pálí za Schalke, před tím dlouho působil v Realu Madrid.
I tabulce nejlepších střelců kraluje Raúl, který se trefil jednasedmdesátkrát. O patnáct branek méně nastřílel Ruud van Nistelrooij a o dalších šest gólů nazpátek je Thierry Henry.
Nedvěd se v Lize mistrů trefil patnáctkrát, což je o dva zásahy víc, než má Jan Koller. Oba už profesionální kariéru ukončili.
Raúl kraluje i žebříčku hráčů, kteří v minulém ročníku uběhli nejvíc kilometrů. Čtyřiatřicetiletý Španěl ve dvanácti zápasech zdolal přes 135 kilometrů. O téměř deset kilometrů méně uběhl Michael Carrick z Manchesteru United, kterému na to ale stačil o zápas méně. Má tak o něco lepší průměr.
Nejrychlejší gól v historii Ligy mistrů vstřelil Roy Makkay v roce 2007. Tehdy mu v dresu Bayernu Mnichov stačilo jen 10,12 vteřiny, aby se trefil do sítě Realu Madrid.
Rychlý a krásný gól vstřelil v minulém ročníku Dejan Stankovič z Interu Milán. Střelou z obrovské dálky se proti Schalke trefil už za pětadvacet vteřin.
Nejmladším hráčem, který kdy nastoupil v Lize mistrů je Celestine Babayaro, kterému při jeho debutu v listopadu 1994, kdy hrál Anderlecht proti Steaue Bukurešť, bylo 16 let a 87 dnů.
Nejmladším střelcem je Peter Ofori-Quaye. V říjnu 2010 mu bylo 17 let a 195 dnů a trefil se za Olympiacos na hřišti Rosenborgu Trondheim.
V této statistice má své místo i bývalý sparťan Martin Klein. V únoru 2002 vstřelil gól Panathinaikosu. V té době mu bylo 17 let a 241 dnů, což z něj dělá čtvrtého nejmladšího střelce Ligy mistrů.
Naopak nejstarším hráčem, který kdy nastoupil v nejslavnější soutěži světa, je Marco Ballotta. Když hrálo "jeho" Lazio v prosinci 2007 proti Realu Madrid, bylo mu 43 let a 253 dnů.
Nejčastější výsledek je vítězství 1:0, kterým končí skoro dvacet procent všech zápasů. Druhým nejčastějším výsledkem je výhra 2:1. Jen devět procent všech utkání končí bezbrankovou remízou.
Na góly nejbohatším ročníkem byla sezona 2000/2001, kdy padlo 449 branek, což dělá průměr 2,86 branek na zápas. Co se týče průměru, je na góly minulý ročník druhým nejbohatším (2,84).
Nejvíc gólů v jednom zápase padlo v listopadu 2003, kdy Monako porazilo 8:3 Deportivo La Coruňa.
Největším gólovým rozdílem vyhrály HJK Helsinky, které letos v červenci porazily ve druhém předkole Bangor City 10:0. V hlavní fázi Ligy mistrů drží tento primát Liverpool, který před čtyřmi lety sestřelil Besiktas 8:0.
Své místo v této statistice má i český fotbal. Slavia totiž na hřišti Arsenalu padla 0:7. Stejným výsledkem skončily i zápasy Olympiacosu na stadionu Juventusu (prosinec 2003) a Žiliny, která loni hostila Olympique Marseille.
Zemí s největším počtem tvrdých faulů a diskusí s rozhodčím je Itálie. Nejvíc červených karet totiž dostali hráči Juventusu (19) a Interu Milán (17).
Naopak třeba Barceloně sudí vyloučili jen šest hráčů. A Spartě pět, i když ta má skoro třikrát méně odehraných zápasů než katalánský velkoklub.
Nejvíc diváků přišlo v roce 1995 na stadion Nou Camp, kde domácí Barcelona hostila Paris Saint-Germain. Tehdy se na tribunách tísnilo 115 tisíc fanoušků. Teď už je ale kapacita z bezpečnostních důvodů nižší.
Stejně jako na Santiagu Bernabéu, kde zápas domácího Realu Madrid proti Borussii Dortmund v roce 1998 sledovalo sto tisíc fanoušků.
Naopak úplně nejnižší návštěva - vyjma zápasů, kdy měly kluby z disciplinárních důvodů uzavřené stadiony - byla v roce 1993 na utkání CSKA Moskva - Bruggy. Ruský klub tehdy hrál v Berlíně a utkání vidělo jen 2 500 lidí.
Sice ne úplně na vrcholu nelichotivého žebříčku, přesto stále dost v popředí, je Sparta, jejíž utkání proti Herthě Berlín v březnu 2000 sledovalo 9 101 lidí.