Mladík z Benghází se raduje, že se rebelové dostali do Tripolisu. (21. srpna

Mladík z Benghází se raduje, že se rebelové dostali do Tripolisu. (21. srpna 2011) | foto: AP

Svět se ptá, zda Kaddáfího režim vystřídá demokracie, nebo chaos

  • 93
Boj v Libyi se blíží ke konci. V noci na pondělí rebelové ovládli poslední baštu Kaddáfího režimu: metropoli Tripolis. Teď už jim chybí jen zadržet starého plukovníka, který se asi ukrývá ve své rezidenci. Úspěch povstalců však kalí jedna otázka - co nastane v Libyi po Kaddáfím?

Takřka dvaačtyřicetiletá éra Muammara Kaddáfího je, zdá se, u konce. Za posledních čtyřiadvacet hodin se rebelům podařilo proniknout do Tripolisu a skoro celý ho ovládnout. Zbývá jen čtvrť v jihozápadní části metropole. Tam se nachází vojenská základna, v níž se vůdce Libye údajně ukrývá (čtěte zde).

Ovšem spíše než pád režimu, který už je nasnadě, se objevuje otázka: co bude dál? Koho a co přinesou nové a zásadní změny v severoafrickém státě?

Rozkol mezi tradičními kmeny

Kaddáfí se udržel u moci tak dlouho proto, že rozbil mocenská centra nejvlivnějších kmenů, míní libyjský intelektuál Masúr Kihla. Pozemky a moc dal těm nejspolehlivějším, kmenům Varfálla, Magárha a Kaddádfa. Z vývoje půlročního konfliktu je jasné, že geografické rozdělení země na disidentský východ a kaddáfíovský západ stále existuje. Západolibyjské kmeny nebudou s láskou pohlížet na hnutí, které začalo na východě.

Zdroj: ČTK

Většina analytiků se shoduje na jednom. Největší výzvou v nové Libyi bude otázka bezpečnosti. Po tolika letech pod taktovkou jednoho muže totiž nikdo nemůže přesně říct, jak Libyjci přijmou nabytou svobodu. Varováním jim může být třeba neúspěch při nastolování pořádku po svržení Saddáma Husajna v Iráku. Zemi tehdy zachvátily prudké nepokoje.

A nedávná vražda šéfa libyjských povstaleckých jednotek Abdala Fataha Júnise vyvolala řadu spekulací o rozkolu mezi povstalci, které dosud vede cíl zničit současný režim. Přechodná národní rada se sice snažila dopídit, kdo za incidentem stojí, zatím však marně (více o případu zde).

Chaos v zemi může využít kdekdo

"Lidé, kteří ztratili své rodiny, či příslušníci tradičních kmenů budou možná po pádu režimu žádat odškodnění nebo územní vyrovnání, bývalí zástupci režimu si zase budou chtít 'zprivatizovat' část státních majetků," řekl CNN americký specialista na Blízký východ Dan Serwer. "Kriminálníci zase mohou využít chaosu ke kupčení se zbraněmi, drogami či lidmi," dodal profesor s tím, že nastolení jiného režimu v Libyi nebude nic snadného.

Pád Tripolisu

Jakým směrem se Libye vydá, je důležité i kvůli ostatním arabským státům, v nichž zuří nepokoje. Neúspěšný přechod k demokracii by zemi uvrhl do chaosu a stal se nežádoucím precedensem pro jiné země, třeba Sýrii nebo Jemen. To, že se Libye stane živnou půdou pro islamisty, děsí hlavně USA.

Cílem je nastolit jednotnou a suverénní Libyi s dobře stanovenými západními hranicemi, která se sama uživí, zvládne svou vládu a ochrání svůj lid vznikem různých demokratických institucí. A k tomu by podle Sewera pomohlo rozmístění několika tisícovek polovojenských policistů, především v Tripolisu a dalších velkých městech.

Ať už se děje cokoli, vládu by v zemi měli co nejdříve převzít sami Libyjci. Budou ale asi potřebovat pomoc, míní Sewer. Někteří zkušení sice přijedou z Evropy, Ameriky a také dalších arabských zemí, ale zprvu by na stabilizaci země měla dohlížet Evropa s Arabskou ligou pod mandátem Rady bezpečnosti OSN, dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video