Podívejte se do podzemí Orlíku, kam 50 let chodí jen hrázný

  • 38
Přehrada Orlík není jeden kus betonu. Tvoří ji třicet tři betonových bloků, které jsou protkány tunely. Většinou jimi prochází jen hrázný. Podívejte se na skutečný stav padesátileté přehrady jeho očima.

Dominantou vltavské kaskády je právě padesátiletá přehrada Orlík s nejvyšší betonovou hrází v Česku. Koruna Orlíku je dlouhá 450 metrů a klene se ve výšce 81,5 metrů od dna přehrady.

Příčiny pohybů hráze

Dilatace hráze má mnoho příčin, od měnícího se tlaku vody (vodní hladina kolísá, v období sucha končí tobogány na plážích místo ve vodě na suchém štěrku) přes tepelné pohyby způsobené změnou teploty vody a vzduchu až po dilatace způsobené měnící se vlhkostí vzduchu. 

Před padesáti lety pohltila přímá tížná hráz přibližně jeden milion metrů krychlových betonu. Tvoří ji celkem třicet tři částí, které jsou navzájem oddělené kaučukovou pryží. Jejím úkolem je těsnit jednotlivé bloky před průsakem vody. Díky tomuto řešení je hráz "pohyblivá" a nepraskne.

Přesto aby pohyby přehrady a průsaky vody nakonec nezpůsobily protržení hráze, musí se dění uvnitř betonu kontrolovat. K tomu slouží labyrinty inspekčních štol, které na Orlíku kontroluje hrázný Pavel Melichar. Kromě něj také nepřetržitě fungující měřící přístroje a čidla.

Měřící zařízení v inspekčních štolách monitorují stav přehrady
Měřící zařízení v inspekčních štolách monitorují stav přehrady
Měřící zařízení v inspekčních štolách monitorují stav přehrady
Inspekční otvor mezi díly 12 a 11
Inspekční štoly s potrubím technologické vody
Průsak vody je minimální, objem se pečlivě sleduje a měří

Inspekční štoly, do kterých chodí jen hrázný Orlíku Pavel Melichar

Dokončením bylo spuštění první turbíny

Přípravné práce na přehradě Orlík začaly v roce 1954. Stavět se začalo v roce 1957 a první turbína byla spuštěna v roce 1961. Tento rok se považuje za rok dokončení stavby, i když čtvrtá turbína byla spuštěna v roce 1962 a poslední rekultivační práce byly provedeny až v roce 1966.

Sleduje se úplně vše, o čem se ví, že má vliv na bezpečnost. Od již zmíněné prosakující vody přes pohyb jednotlivých bloků až po různé druhy tlaků. 

Získané údaje se záměrně zpracovávají dvěma, na sobě nezávislými algoritmy. Zjednodušeně řečeno, výsledky počítače se ještě kontrolují ručně. 

Neustále probíhá vylepšování přehrady. Díky tomu a zejména díky kvalitní práci, kterou před padesáti lety stavitelé odvedli, jsou například právě průsaky vody na Orlíku minimální i ve srovnání s jinými vodními díly.

Tři největší veřejná tajemství přehrady Orlík

1. Orlík jsou vlastně dvě přehrady

Elektrárna potřebuje menšího "sourozence"  a celé vodní dílo tvoří reálně dvě přehrady. Orlík a Kamýk.

Samotnou elektrárnou v činnosti proteče obrovské množství vody, přesněji 150 až 600 metrů krychlových za sekundu. Aby to nezpůsobilo povodeň, musí "elektrárenskou povodňovou vlnu" zachytit vyrovnávací nádrž Kamýk. 

Jen pro představu: normální průtok v Praze se pohybuje kolem 150 kubíků za sekundu. A to je voda Vltavy posílena přítoky Sázavy a Berounky.

2. Ani po padesáti letech není Orlík dokončen. Nejsou peníze

Lodní výtah pro malé lodě na přehradě Orlík
Lodní výtahy na přehradě Orlík

Součástí přehrady jsou také dva lodní výtahy, odborně zdvihadla. Menší z nich je v provozu, slouží pro lodě do výtlaku 3,5 tuny.

Lodní výtah pro velké lodě na přehradě Orlík zatím není dokončen
Lodní výtah pro velké lodě na přehradě Orlík zatím není dokončen

Větší zdvihadlo je takzvaně stavebně dokončeno, ale není v provozu. Chybí totiž technické zařízení. Po zprovoznění má sloužit pro běžné lodě, jaké znáte z Prahy. Ministerstvo dopravy však nemá na dokončení peníze.

3. Zátěžové zkoušky dělá příroda

Zkoušky hráze nelze simulovat v laboratoři. Retenční prostor Orlíku (ochranný objem plné nádrže před povodňovou vlnou) má objem 62,1 milionu metrů krychlových. Objem lze ještě měnit manipulací (manipulace = odpouštění nebo zadržování vody) podle předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu. 

Zatím největší zátěžovou zkouškou Orlíku byla povodeň v roce 2002, která překročila většinu projektovaných parametrů. Nádrž svým retenčním objemem transformovala přítok 3 900 sekundových kubíků na odtok z nádrže 3 100 metrů krychlových za sekundu (průměrný dlouhodobý roční průtok je 83,5 m³/s, hodnota stoleté vody je 2 050 m³/s)

Voda tehdy na přehradě způsobila škody za 100 milionů korun. Hráz ale nápor vydržela.

Zajímavé údaje o Orlíku

Historické milníky
Začátek přípravných prací1954
Zahájení stavby1957
Napouštění přehrady1960
První turbína uvedena do provozu1961
Spuštění poslední turbíny1962
Dokončení rekultivačních prací1966
Největší zátěžová zkouška (povodeň)2002

Výtah uvnitř přehrady Orlík neukazuje patra ale metry nad hladinou Vltavy

Údaje o nádrži
Celkový objem716,5 mil. metrů krychlových
Zatopená plocha2732,7 ha
Délka břehůvíce než 300 km
Retenční prostor62 mil. metrů krychlových
Vzdutí 68 km (Vltava, Otava, Lužnice)
Hlavní účelyzajištění minimálního odtoku
zpomalení až zastavení povodňové vlny
výroba elektrické energie
dodávka povrchových vod obcím a průmyslu
rekreační využití (vodní sporty, koupání, rybolov)
Hráz
TokVltava ř. km 144,650
Kóta koruny hráze (vozovka)361,10 m n. m.
Výška hráze nad dnem81,50 m
Délka koruny450 m
Bezpečnostní přeliv
Typkorunový
Počet3
Typ uzávěrusegmenty
Šířka pole3 x 15 m
Max. kapacita2183 metrů krychlových za sekundu
Spodní výpusť
Počet2
TypJohnson (vzdušní) + tabule (návodní)
Průměr4 000 mm
Max. kapacita371 metrů krychlových za sekundu

Voda vypuštěná s horních přelivů dopadá na mohutné rozrážeče. Pod nimi jsou otvory dolních vypouštěčů o průměru 4 m

Vltava přes přeliv přehrady Orlík

Elektrárna (provozovatel ČEZ)
Počet soustrojí4
Průměr přívodního potrubí6250 mm
Maximální hltnost4 x 150 metrů krychlových za sekundu
Rozsah spádu45,0 - 71,5 m
Typ turbínKaplan

Vodu pro turbíny přivádí čtyři ocelová potrubí zabetonovaná v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly

Generátorová hala elektrárny obsahuje čtyři generátory o max. výkonu 4 x 91 MW

Hřídel turbíny

Plavební zařízení
Velká plavba do 300 tstavební část
Malá plavba do 3,5 tplošinový vůz tažený navijákem