První čínská letadlová loď vyplula z doku, mění rozložení sil v Pacifiku

Peking stroze oznámil, že jeho první letadlová loď vyplula k testovací plavbě na širém moři. Svým rivalům ve východní Asii i Washingtonu tím Čína jasně vzkázala, že hodlá své zájmy v Pacifiku hájit i za cenu použití síly.

Když letadlová loď ve středu ráno vyplouvala z přístavu Ta-lien na první spanilou jízdu, ozvaly se tři oslavné salvy, které pak plavidlo doprovodilo sirénami. Se zvukovou kulisou loď poprvé rozčísla vlny a vyplula na krátkou plavbu.

Podle čínských médií by měla trvat maximálně pár týdnů a inženýři při ní otestují navigační schopnosti plavidla a také jeho motory. Pak loď opět zamíří do doků k dalším zkouškám. Odborníci by měli namontovat i další vybavení.

Loď totiž podle deníku The Times zatím nemá zařízení na zpomalování přistávajících letadel, a mohou tak na ní zatím přistávat jen vrtulníky. Podle analytiků jsou problémy i s výcvikem pilotů, kteří zatím zkouší přistávání na souši.

Loď je jen pro výcvik, tvrdí Čína

Peking obavy z letadlové lodi, kterou deset let tajně přestavoval z vyřazené sovětské válečné lodi, sám tlumí s tím, že bude sloužit pouze k výzkumu a výcviku. Do roku 2015 by totiž říše středu ráda spustila na vodu tři vlastní lodě.

Jak přišla Čína k vojenské lodi

První čínský plující letadlový přístav Číňané zbudovali z vysloužilé letadlové lodi Varjag, která měla sloužit sovětské armádě. Její stavba začala už v 80. letech, ale před dvaceti lety ambiciózní plán zastavil rozpad Sovětského svazu. Rezavějící skořápka lodi od té doby chátrala v ukrajinských docích až do roku 1998, kdy ji koupila čínská firma blízká armádě. Tehdy však Peking tvrdil, že plavidlo přestaví v hráčském ráji Macau na plující kasino.

Jenže podobnými tvrzeními se okolní země, které mají s Čínou ostré spory o námořní hranice, nenechávají ukonejšit a s obavami hledí k prvním testům. Obezřetně sleduje premiéru letadlové lodi i Washington, který má od druhé světové války v Pacifiku jasnou převahu.

Neprůhledné čínské výdaje na armádu v kombinaci s mohutnými investicemi do ponorek, neviditelných letounů s balistickými střelami přezdívanými "zabiják letadlových lodí" s dostřelem 1 500 kilometrů dávají tušit, že by Čína zaběhnutými pořádky ráda pohla.

Moderními zbraněmi bude podle odborníků moci ohrozit americké vojenské lodi i základny v Pacifiku. A to i přesto, že vojensky zaostává za USA nejméně o dvacet let. Spuštění letadlové lodi Varjag, kterou ještě Číňané ani nepřekřtili, je tak prvním důkazem čínských vojenských ambicí.