Herečka Jiřina Švorcová na archivním snímku

Herečka Jiřina Švorcová na archivním snímku | foto: Profimedia.cz

Zemřela Jiřina Švorcová. Herečka, politička a především Žena za pultem

Jedna z klíčových postav komunistické propagandy a politička Jiřina Švorcová podlehla v pondělí na klinice na Malvazinkách dlouhé nemoci. Bylo jí 83 let. Herečku si diváci pamatují hlavně jako Ženu za pultem z normalizačního televizního seriálu.

Ocenění

Jiřina Švorcová v seriálu Žena za pultem

Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1967)
Řád práce (1970)
Stříbrná jehlice Ligy přátelství mezi národy NDR (1970)
Zlatý krokodýl (1971)
Múza pražských filmových diváků Clio (1971)
Cena Víta Nejedlého (1971)
Zasloužilá umělkyně (1973)
Cena Československého rozhlasu (1975)
Řád Vítězného února (1978)
Cena Jaroslava Průchy (1978)
Křišťálová růže (1978)
Státní cena Klementa Gottwalda (1980)
Medaile J. K. Tyla (1983)
Národní umělkyně (1984)

Informaci o úmrtí Jiřiny Švorcové potvrdil iDNES.cz předseda KSČM Vojtěch Filip. "Byla to vynikající herečka, recitátorka, ale také člověk, který se nezpronevěřil vlastnímu životu s citem pro sociální spravedlnost. Zaslouží si úctu," vzpomíná politik.

Se zdravotními potížemi se Švorcová potýkala již od začátku tohoto roku, na bolesti nohou a zad navázal zápal plic. Od května byla udržována v umělém spánku. Naposledy se na televizních obrazovkách objevila v únoru, kdy na TV Barrandov převzala cenu Prominent roku.

Adamovská po Švorcové zdědila šatnu

Absolventka pražské DAMU byla dlouholetou členkou Divadla na Vinohradech, působila v něm od počátku padesátých let až do roku 1990.

Na jejím místě v šatně nyní sedí Zlata Adamovská. Ta si na ně - i kvůli ideologii, kterou Švorcová tolik prosazovala - musela přes deset let počkat. "Na začátku osmdesátých let jsem se tam ucházela o angažmá, ale bylo mi řečeno, že ho dostanu, jen pokud vstoupím do strany. Samozřejmě jsem odmítla a pět let byla na volné noze. Že jsem skončila právě na židli Jiřiny Švorcové, považuji za ironii osudu," řekla iDNES.cz.

Herecky se se Švorcovou potkala dvakrát: v obou případech ještě jako studentka, jako kolegyni si ji tedy vlastně nepamatuje. Na otázku, jaké pocity měla, když se o jejím úmrtí dozvěděla, odpověděla: "Říkala jsem si, že smrt je spravedlivá."

Kariéra Švorcové byla nerozlučně spjata s politikou a silnou prorežimní angažovaností. Dlouhá léta fungovala jako předsedkyně Svazu českých dramatických umělců, komunistický režim ocenil její věrnost Řádem Vítězného února (1978) a o šest let později i titulem národní umělkyně (1984).

8. srpna 2011

Zapálenou komunistkou zůstala Švorcová i po sametové revoluci, kdy dlouhá léta podporovala KSČM recitací komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku.

První filmovou rolí Švorcové byla Helenka Machovcová v dramatu Karla Steklého Temno (1950). Následovaly údernické role, jako byla traktoristka Vlasta Tomešová v Cestě ke štěstí, dělnice Tonička ve filmu Přicházejí ze tmy nebo podporučice VB Tereza Machátová ve snímku Tereza.

Více než na filmovém plátně se Švorcová uplatnila v rozhlase a v televizi. Její hlas můžeme znát z dokumentárních filmů nebo dabingu, mnohem častěji si ji však lidé vybaví z televizních inscenací a seriálů.

Řekli o Jiřině Švorcové

Bohdalová si jí váží, Landovský ji viní z dvacetiletého zákazu činnosti

"Nikdy mi neublížila a svým způsobem si jí vážím, že nepřevlékla rychle kabát a nepoplivala si tím tak celý svůj život," řekla Bohdalová o Švorcové, která se za ni kdysi údajně přimluvila.

"Dobrá herečka, ale špatný a hloupý člověk, který nevědomky podporoval totalitní vládu a její zločiny. Švorcová byla v týmu těch, kteří se zasloužili o můj déle než dvacetiletý zákaz v československých sdělovacích prostředcích," řekl o ní Pavel Landovský, jehož režim donutil v 70. letech k emigraci. 

Zdroj: ČTK

Matka, Okres na severu, My všichni školou povinní, Gottwald a samozřejmě již zmíněná role prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově seriálu Žena za pultem, za který získala několik cen: to všechno jsou tituly, které budou se jménem Švorcové navždy spjaté.

Na divadelních prknech se herečka uplatnila nejprve jako představitelka mladých uvědomělých milovnic a dívek, v pozdějších letech se přehrála do vyzrálých komických a dramatických hrdinských rolí žen, manželek a matek. K nejvýraznějším titulům z oblasti jejího divadelního herectví patří například Anna Karenina, Matka Kuráž či Tři sestry.

,