Podíváte-li se na trailer k filmu Vysockij. Díky, že žiješ (Высоцкий. Спасибо, что живой), uvidíte skutečného Vysockého. Nikoliv herce, který jej hraje, ale opravdu Vysockého. Podoba je dokonalá a patří k hlavním trumfům tvůrců filmu. Ti totiž důsledně tají, kdo před jednatřiceti lety zesnulého zpěváka hraje.
Dílo vznikalo pět let a vystřídalo se na něm několik režisérů. Nakonec jej dokončil Petr Buslov, který je i u nás známý díky sérii filmů Bumer (2003 a 2006). Scénář napsal Vysockého syn Nikita.
Film se vrací do roku 1979 a zobrazuje jeden týden života slavného písničkáře. Během uzbeckého turné tehdy Vysockému selhalo srdce a přežil klinickou smrt.
Vysockij a Rusko
|
Jméno herce, který Vysockého ztvárnil se prý nikdy nedovíme. "Samozřejmě nebude ani v titulcích. Zůstane utajeno navždy," říká Nikita Vysockij. Je to dokonalý marketingový tah. V Rusku, kde je Vysockij i po více než třiceti letech od smrti stále uznávanou a zbožňovanou ikonou, takové tajemství diváky do kin doslova nažene.
Snímek zatím nikdo kromě tvůrců neviděl, přesto už se podle Jany Klusákové, odbornice na kulturu Ruska a bývalého Sovětského svazu, šušká o tom, že Rusko pošle Vysockého soutěžit o Oscara.
Který je pravý? Vlevo ukázka z filmu. Za dokonalou podobou stojí podle deníku Komsomolskaja gazeta několikahodinová práce maskérů a digitální triky.
Nový trailer k filmu, který se v kinech objeví až prvního prosince, viděli diváci poprvé na Grušinského kulturním festivalu. "Sledovali jej se zatajeným dechem," říká Klusáková. Ihned po skončení ukázky, vypukla vášnivá debata o tom, kdo Vysockého hraje. Přestože televizní i novinové štáby vyslaly na natáčení své redaktory, totožnost herce se zjistit nikomu nepodařilo.
O pohřbu nikdo oficiálně nevěděl. Přesto přišly statisíce lidí
Není bez zajímavosti, že když se v červenci 1980 konal Vladimírův pohřeb (zemřel 25.7.), okolí Taganky (divadlo Na Tagance, kde Vysockij hrál) a ulice Moskvy zaplavily statisíce lidí, kteří se s umělcem přišly rozloučit. V žádných sdělovacích prostředcích se přitom datum konání pohřbu pochopitelně neobjevilo. Vysockého měl komunistický režim na černé listině.
Vysockého zabil bohémský způsob života a obrovské nasazení, které herectví a svému koncertování věnoval. Pil a kouřil nejvyšší ligu podobně jako například legendární francouzský bouřlivák, zpěvák, skladatel a herec Serge Gainsbourg (zemřel na infarkt).
K nejznámějším divadelním rolím Vysockého patřil Hamlet, kterého hrál Na Tagance. Dostat se do tohoto divadla za Vysockého éry bylo takřka nemožné. Vyprodáno bylo neustále. Vysockij však hrál i ve filmu a po jeho smrti vyšlo několik básnických sbírek. Za svého života však Vysockij nemohl pomalu vydat ani desku. Jeho písně se šířily především na kazetách nahraných na koncertech nebo po jejich skončení. Nebylo prý výjimkou, že zájemcům hrál Vladimír i na hotelovém pokoji dlouho po skončení koncertu. Pila se při tom samozřejmě vodka. Jeho písně dnes v Česku zpívá například Jaromír Nohavica nebo Radůza. Nejvýznamnějším překladatelem Vysockého díla je rusista Milan Dvořák.
Vysockij patří vedle Bulata Okudžavy k nejznámějším písničkářům z doby Sovětského svazu.
