Populisté dávají od krvavé lázně v Norsku ruce pryč

  • 95
Norský vrah Anders Behring Breivik se s oblibou prezentoval jako křižák bojující proti islámu. Krajní pravice, která díky svému programu zaměřenému proti islámu a imigraci získává po celé Evropě politickou moc, se od jeho hrůzných činů s odporem distancuje.

Sám Breivik byl až do roku 2006 členem pravicové a populistické Strany pokroku. "Je mi obzvlášť smutno z toho, že tento člověk byl jednou členem naší strany," prohlásila předsedkyně strany Siv Jensenová.

Breivik ve svém manifestu prostředky parlamentní demokracie zavrhuje a vyzývá k násilnému řešení problému imigrace. Masakr na ostrově Utoya měl být v očích samozvaného křižáka první bitvou v civilizačním konfliktu, ale také krvavou reklamou na jeho ideje.

"Představuje nový druh pravicového extremismu. Na rozdíl od starých neonacistů sympatizují s Izraelem a pohání je radikální nenávist k islámu. Je to jasně rozeznatelný trend, který si získává stále více příznivců ve stále více zemích," řekl o "nových" extremistech listu The Financial Times nejmenovaný norský konzervativní politik.

Nacionalistické strany brojící proti imigrantům nacházejí v posledních letech silnou odezvu i u voličů. Politické zisky si připsaly populistické, euroskeptické a krajně pravicové partaje, jako jsou Dánská lidová strana, Praví Finové, Švédští demokraté, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse nebo Národní fronta rodiny Le Penů ve Francii. Ti všichni Breivikovy činy odsoudili a volají po přísném trestu.

Analytici za úspěchem těchto stran často vidí následky hospodářské krize, vysokou nezaměstnanost, příliv uprchlíků z arabských zemí a rostoucí netoleranci a rasismus. Obyvatelé skandinávských zemí mají stále v živé paměti útoky islamistů na redakci dánského listu Jylands-Posten, který otiskl karikatury proroka Mohameda, i pumové útoky v centru Stockholmu před loňskými Vánocemi.

Quislingovo dědictví

Populistická Strana pokroku je v současnosti druhou nejsilnější politickou silou v Norsku. Neonacistické kruhy v zemi byly ale podle BBC dosud malé a špatně organizované. Norští neonacisté se museli vždy vyrovnávat se stínem nechvalně známého kolaboranta Vidkuna Quislinga, který usiloval o připojení Norska k Hitlerově třetí říši.

Předseda Pravých Finů Timo Soini oslavuje volební úspěch. (17. dubna 2011)

Vidkun Quisling s Josephem Goebbelsem

Výbuch v centru Stockholmu (11. prosince 2010)

Nejvýznamnější neonacistickou skupinou v zemi bylo až do svého rozpadu v roce 2009 hnutí Vigrid, které se vzhlíželo v severské mytologii. Rasistická White Choice Alliance zmizela ze scény v 90. letech, kdy se jí nepodařilo probít do parlamentu. Na jejím místě vyrazila nová, menší uskupení.

V posledních letech si ale norští neonacisté stejně jako extremisté v jiných zemích vytvořili silnější napojení na podsvětí. "Zaregistrovali jsme náznaky, že pravicoví extremisté se profesionalizují a stále agresivněji lákají do svých řad nové členy," řekl Financial Times Sören Pedersen z Europolu.

Norská policie ve své nedávné zprávě varovala před aktivizací skupin nepřátelských vůči islámu a rozšířením násilí proti muslimům. Dokument nicméně vylučoval možnost teroristického útoku ze strany pravicových extremistů, píše server telegraph.co.uk.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue