V rozhovoru pro čtvrteční Magazín DNES se Gott poprvé vyjádřil k rozhodnutí zpravodajské stanice jeho písně nevysílat:
"Nikdy jste mě neslyšeli, že bych si stěžoval. Když mě někdo nechce vysílat, najdu si k posluchačům jinou cestu. Půjdu koncertovat, nedá se nic dělat. Kdo se nesmíří s realitou a vývojem doby, musí skončit. Vím, že redaktor odpovědný za výběr hudby v rozhlase má ve smlouvě klauzuli, že mu do toho nikdo nebude mluvit," říká.
Na rozdíl od Heleny Vondráčkové, která se pustila s rozhlasem do křížku s argumentem, že její písně jsou součástí národního bohatství, však Gott volí diplomatičtější slova.
"To je starý trik – když chcete někoho podusit, zneužijete jednu větu, která po vytržení z celého kontextu vyzní divně," zastává se Vondráčkové, která se stala terčem kritiky. "Nemluví se přitom o podstatě věci – že je, tak jako v dřívějších dobách, vydán zákaz nehrát některé interprety nebo skupiny. Nevidím v tom velký rozdíl. Mně to připomíná třídní boj," míní Gott.
A jak se smiřuje s argumentem, že je podle vedení rozhlasu ohraný a posluchače nezajímá? "Ohraný? Když jsem měl loni na podzim s Evou Urbanovou vyprodané sportovní haly po celé republice a když jsme od Ochranného svazu autorského dostali cenu za nejúspěšnější turné? Jak k tomu kdo dospěl, že jsme ohraní? To je ta otázka!" upozorňuje Gott. Má totiž podezření, že průzkum mezi posluchači nemusel být objektivní.
10. června 2011 |
"Rozhodovala pouze dvacetisekundová část písně. Stačí vám dvacet sekund, abyste si vytvořil názor? A kterou část písně jim pustili? To hraje obrovskou roli! Dobrá, mají svůj průzkum, ale pak si musím nějak přebrat, proč se nestrefili do žádného ze sedmnácti tisíc lidí, kteří navštívili můj koncert v O2 areně," poznamenává s úsměvem s tím, že trauma z toho rozhodně mít nebude.
"Dokud publikum přijde na můj koncert, chce mě slyšet – to je pro mě kritérium. Pro mě je směrodatné i to, že jsem dostal nabídku vlastního pořadu od jiné stanice, která je součástí stejné instituce," dodává Gott.
