Jeden z dílů, jehož hlavním hostem je Ivan Havel, nese název Večírky a bytové semináře. Disidenti se scházeli v bytech i restauracích, v Klášterní vinárně filmař natočil zmíněné pojídání šneků. Samozřejmě se hodně debatovalo, a to nejen o politice. "Konspirovalo se vždy a všude" říká k tomu Ivan Havel.
Originální videojournalSpeciální projekt ČT24, ve kterém znovu ožijí materiály nezávislých filmařů z doby normalizačního Československa. Snímky ze zákulisí disentu poběží každý všední den od 12. 7. do 12. 8. ve 20:30. |
A platilo to i na oslavě narozenin Václava Havla, která se odehrávala v bytě jeho bratra. Na amatérských záběrech vidíme herečku Vlastu Chramostovou, pozdějšího ministra Jana Rumla či dnes již zesnulého hudebníka Mejlu Hlavsu.
Hlukem proti štěnicím
Komunistická tajná policie se samozřejmě o tyto party zajímala. Zatímco se ale disidenti báli především štěnic namontovaných v bytech, policie spoléhala spíše na agenty, které mezi nepřáteli režimu měla.
"My jsme toto nebezpečí podceňovali a nelogicky," říká nyní už s úsměvem Havel. A vysvětluje, proč si měli dávat pozor spíš na špicly než štěnice. Večírků se totiž účastnily desítky lidí a nedokonalá technika nedokázala uprostřed ruchu rozluštit ty "správné" informace. "V tom hluku prostě nebylo nic slyšet," dodává Havel.
Jiří Dienstbier na večírku v bytě Ivana Havla
Další setkání byla vážnější. Na bytových seminářích lidé z disentu, učitelé z vysokých škol a další zájemci debatovali o politice, historii či umění. Na jedné z ukázek tak vidíme poněkud ostřejší debatu Václava Havla, zakladatele Klubu angažovaných nestraníků Rudolfa Battěka nebo zastánce reformního komunismu Jaroslava Šabaty o reflexi roku 1968.
"Čest práci, kolego"
Redakce originálního videojournalu se měnila, stálicí byl ale Ondřej Krob. Ten po letech popsal některé bizarní situace z natáčení. Reportéři videojournalu s tehdy nesmírně vzácnou videokamerou vyráželi dokumentovat i "protistátní demonstrace", kde se potkávali s dalšími kameramany, ti ale patřili k StB.
"Pozdravili jsme čest práci," říká Krob. Estébáci totiž netušili, kdo jiný by mohl vlastnit drahé zařízení a zda tedy náhodou nejde o partu z jiné složky tajné policie.
Václav a Olga Havlovi
Videojournal ale měl vyšší cíle a chtěl fungovat jako klasické seriózní zpravodajství, přinášející informace nefiltrované komunistickou propagandou. Měl tedy několik hlavních rubrik i specialisty na témata.
Olga Havlová se zaměřovala na ekologii, Jan Ruml na politiku, Joska Skalník na umění. "Byla to také pro lidi příležitost vidět na vlastní oči například Václava Havla. Předtím je znali jen jako jména ze samizdatu, nebo hlas zahraničního vysílání," řekl Jan Ruml. Nahrané videokazety se podobně jako zakázané knihy pokoutně půjčovaly mezi známými a přáteli a také posílaly do zahraničí. "Problémem byl samozřejmě nedostatek videopřehrávačů. Na vesnici připadal jeden přístroj," popsal těžkosti Ruml
Videojournal také natáčel medailonky významných oponentů režimu. V druhé polovině 80. let většinou pracovali jako dělníci, zkrátka v profesích, které jim režim dovolil. Vidíme novináře Karla Kyncla prodávat jogurty, Rudolfa Battěka při mytí oken. "Nejoblíbenější" ale byla práce v kotelně. "Katolíci dělali těžší kotelny, evangelíci měli ty lehčí, moderně zařízené," popisuje hierarchii Jan Ruml.
