Jednašedesátiletý rodák ze Sarajeva se u filmařů zapsal jako autor hudby ke Kusturicovým filmům, za něž režisér sbíral nejrůznější ceny včetně Zlaté palmy z Cannes a berlínského Stříbrného medvěda.
Ve Varech sám převzal Cenu prezidenta festivalu, a to před koncertem na podporu projektů pro seniory, za nimiž stojí Nadace Taťány Kuchařové.
Už jste někdy dostal cenu na jevišti přímo před vystoupením?
Víte, v době, kdy jsem začal dostávat ceny (usmívá se), což není dobré znamení, jsem je přebíral na nejrůznějších místech. Ocenění, uznání, doktoráty, no bylo toho dost.
Před nedávnem jste podporoval mladé v soutěži Euro Vision Contest, do Karlových Varů jste přijel pomoci seniorům. Vidíte v tom rozdíl?
Jistě. Tamto byl obyčejný showbyznys, tohle je charita. Jsme v době drsného egoismu, a když má někdo sílu a možnosti jakkoliv pomoci ostatním lidem, měl by to udělat. Já tu šanci nechci promarnit.
Na festivalu jste se představil s vaším Svatebním a pohřebním orchestrem. Hrál jste vůbec někdy na svatbě nebo na pohřbu?
Ne, ale mohl jsem. Řada bych kolegů-muzikantů na nich jistě hrála. O jednu svatbu mě kdysi někdo požádal, ale nevzal jsem to. Ale jsem si jistý, že se naše muzika na veselky hodí. Dokonce se mi doneslo, že někteří lidé si vybírají naše melodie, když pochovávají své blízké.
Jak je to s vaší filmovou hudbou? Píšete teď pro někoho?
V posledních letech jsem toho měl méně. Musel jsem nějak vyvážit začátek devadesátých let, kdy jsem naopak psal jenom filmovou hudbu. Během války to totiž bylo jediné, co jsem mohl dělat. Mezi lety 1991 až 1995 jsem udělal na pětadvacet filmů. Pokud totiž nejste připravená na to, co se děje ve filmovém průmyslu, nemůžete se stát filmovou skladatelkou. Já se vlastně do tohoto byznysu nehodím. Navíc si myslím, že moje hudba pro filmy není vhodná. Je příliš agresivní, melodická. Filmaři už dávno nepotřebují skladatele.
Jak to myslíte?
Film může přežít pouze ve chvíli, kdy se z něj stává průmyslový produkt. A ten se nejlépe prodává přes klišé. Takže když se na plátně objeví zamilovaná scéna, rozezní se saxofon. Sladká melodie, kamera se točí... (směje se). Pokud se tomu zkrátka nechcete přizpůsobit, budete to mít u filmu těžké.
Zaujala vás v poslední době nějaká filmová muzika?
Líbí se mi Kilarova hudba ke Drakulovi, kterého natočil Coppola. Taky mám rád Fridu. Ale víte, jak se věci mají: vznikají tisíce filmů, to se nedá stíhat.
Umíte hudbu pomyslně vypnout?
Ona ale zásadně mění charakter filmu. Nejsem závislák, filmy i muziku si užívám jako kdokoliv jiný.
