Slet připadá na 150. výročí založení České obce sokolské. Hromadných cvičení se zúčastní 13 až 15 tisíc lidí, odhaduje její vedení. Kromě účastníků z Česka dorazí i sokolové z USA, Kanady, Austrálie a řady evropských zemí.
Celkem sokolové secvičí dvanáct hromadných skladeb. "Na jaře už byly první srazy župních vedoucích. Máme vybrané oblečení i náčiní. Vše je v běhu," popisuje přípravy náčelník Sokola Miroslav Vrána.
Nacvičování mladých sokolů v Milevsku
Sokolský slet v Liberci
Většina sokolských jednot začne s nácvikem sestav až po letních prázdninách. "Teprve se upřesňuje, které skladby bude kdo cvičit. Dělají se seznamy, aby se objednalo náčiní a oblečení," říká starosta TJ Sokol Znojmo Jiří Chalupník.
SokolNejstarší česká sportovní a tělovýchovná organizace vznikla v roce 1862, dnes sdružuje zhruba 1 100 spolků a 180 tisíc členů. Vlastenecky zaměřené sdružení mělo zásluhy na vzniku Československa a bylo oporou meziválečné republiky. Letos v květnu byla poprvé do čela Sokola zvolená žena - Hana Moučková. |
Ve znojemské výpravě, která se napřesrok vypraví do Prahy, budou zřejmě jen děti a ženy. "Máme fotbalisty nebo nohejbalisty. Chlapi, kteří by cvičili prostná, tady nejsou," podotýká Chalupník.
Slet však není jen mnohatisícový "tělocvik" na ploše strahovského stadionu Evžena Rošického. Celá akce potrvá týden. Zahájení 1. července obstará průvod Prahou, v dalších dnech se budou předvádět pódiové pohybové skladby a pilovat sestavy cviků. Na hromadná vystoupení přijde řada až v závěru týdne - 5. července večer a následující den odpoledne.
O kulturní program se postarají sokolské divadelní, folklorní a pěvecké soubory, uskuteční se i sportovní soutěže. V Tyršově domě v Praze na Malé Straně, kde ústředí sokolské obce sídlí, proběhne výstava o její historii. Sokolové také vystoupají s rozsvícenými lampiony na Petřínskou rozhlednu.
Slet bude skromnější než v roce 2006
Slet je pro sokoly především slavnostním vyvrcholením jejich běžné činnosti. "Samozřejmě to pro nás hodně znamená. Bude to umocněné i výročím založení Sokola," míní Chalupník. "Je to krásné, nádherné a dobrá věc, aby se Sokol ukázal," souhlasí Jiří Hanák, starosta jednoty v Moravských Knínicích.
Pozastavuje se ale nad nákladností sletu a cenami za náčiní a cvičební úbory, které si kupuje každý sám. "Tričko s trenkami pro dívky za osm set korun, lítací talíř dvě stě padesát. To nechápu," říká.
Kolik ale bude celá akce stát, se zatím přesně neví. Podle Vrány je však jisté, že bude "mnohem levnější" než poslední slet v roce 2006, který vyšel na zhruba 50 milionů korun. "Peníze nejsou, zdroj ze Sazky vyschnul, požádali jsme o grant na ministerstvo školství. Byli bychom velice neradi, kdybychom si na akci museli půjčit. Zatím ale máme rozpočet vyrovnaný," uvádí náčelník.
První všesokolský slet v samostatném Československu v roce 1920.
Tradice pořádání sletů vznikla v červnu 1882. Tehdy uspořádal Miroslav Tyrš na Střeleckém ostrově v Praze akci k dvacátému výročí založení pražské organizace. Prvního sletu se účastnilo přes 700 cvičících.
Za první republiky, kdy sokolské hnutí zažívalo největší rozkvět, se v pořádání sletů ustálila šestiletá perioda. Tu však narušila druhá světová válka. Po ní se už sokolové stihli sejít jen jednou - v červnu 1948. Pak jim komunisté na více než čtyřicet let činnost zakázali a slety nahradili spartakiádami. K obnově spolku došlo v roce 1990, od té doby se uskutečnily tři slety (1994, 2000, 2006).
