Kromě tuningově upraveného trabantu v zelené metalíze, k němuž majitelé z jižních Čech ve stejné barvě upravili i obytný přívěs, zvědavci obdivovali i vojenského dvoutaktního divočáka vyrobeného z trabantu, stejně drnkající motor pohání i žluté trabant taxi z Prahy.
Nepřehlédnutelný byl i modrý závodní trabant. Přijel s ním Libor Jelínek z Plzně.
Než se z "bakeliťáku" vyrobeného v roce 1972 stalo závodní auto, s otcem ho rozebrali do posledního šroubku a už jedenáctý rokem ho stále zdokonalují. "Celé je to pojato jako sranda. Na autě je udělaný tuning, i když zrovna tohle slovo nemám rád. Jsou tam jiné sedačky, rádio, je dobře polité barvou," říká s nadsázkou o svém voze, s nímž se zúčastňuje Trabant-wartburg Racing Cupu, což jsou závody většinou v západních Čechách.
Běžné trabanty vyjíždějící z továrny měly výkon 26 koní, v upravených autech ho ladiči dokáží zvýšit i na dvojnásobek. Především zápachu a mastné koncovce výfuku se ale o těchto vozech vždy mluvilo s pohrdáním. Jelínek ale tvrdí, že dnes už oblaka modrého dýmu za dvoutaktním autem asi neuvidíte.
"Dneska se už používají do paliva oleje zcela jiných vlastností. Cena je jen mírně vyšší, ale kvalitativně je to nepředstavitelný skok. Za trabantem už kouř neuvidíte," tvrdí nadšený trabantista.
