U Procházků bylo proto od rána plno, před domem stály desítky lidí, malý král se ale nenechal vyvést z míry. "Cítím se dobře a trému nemám, jsem v pohodě," řekl Jan, o kterého byl mezi hosty velký zájem, takže neměl skoro čas ani poobědvat.
"Je to pro mě velká pocta, být králem může být člověk jen jednou v životě," dodal. Po několika větách už ale maminka vzala nekompromisně krále za ruku, byl totiž čas začít s oblékáním.
Malého Jana oblékla do kroje za asistence dalších členů rodiny. Pak už si pro něj o půl dvanácté přijela družina na koních, ke které se král přidal. "Základní předpoklad je splněný, vyšlo nám počasí a to je hlavní. Napětí už z nás spadlo," podotkl s úsměvem Pavel Procházka, otec krále.
Jízdou králů vstupují chlapci do dospělosti
Cesty ve vesnici lemovaly tisíce lidí. Podle prvních odhadů jich bylo nejméně sedm tisíc. Všichni sledovali pestrobarevnou jízdu na koních a mezi družinou hledali krále, který se dal poznat podle typického květu v ústech.
"Růže je jeden ze symbolů, král má zakrytou tvář, aby nebylo poznat, že je to chlapec, ženský kroj v dřívějších dobách oblékali muži jen ve výjimečných chvílích," upozornil Jan Pijáček, starosta Vlčnova.
Dodal, že jízda králů je v podstatě obřad, kterým chlapci vstupují do světa mužů. Král je pak symbolem čistoty a nevinnosti. Kořeny jízdy králů sahají do předkřesťanského období, možná ještě dál.
