Vaniak po sobotním tříbrankovém vítězství nad Bohemians 1905 v závěrečném kole ligy přiznal, že má poslední dobou potíže s levou kyčlí.
"V brance to možná vidět není, ale ty večery jsou pak šílený. Cítím, jak mi to v té kyčli pracuje. Jsem hotovej, unavenej, končím. Teď je mým prvořadým cílem práce s mladými slávistickými gólmany," dodal fotbalový veterán.
VIDEO: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Slavia versus Bohemians 1905 ve videoreportáži |
Slavii tak do branky zbývá mladý Hanuš a gólmanu Zlámalovi, jak zmínil trenér Petrouš, hostování z Udine prodlouženo nebude. Co vy na to?
Každopádně se musí udělat nový brankář. Nevím ještě, co mi slávistické vedení nabídne, ale v áčku bych mohl dělat maximálně trojku, nebo i čtyřku.
Takže v prvoligové brance už vás fanoušci nikdy neuvidí?
S největší pravděpodobností ne. To už by musel být opravdu průser, všichni gólmani zranění, nebo nemocní. Vzpomínám si, že jednou se něco podobného stalo v Bayernu Mnichov, do bundesligového zápasu musel nastoupit trenér brankářů. A Bayern ten zápas vyhrál.
Posledního června vám ve Slavii končí smlouva. Jak budou vypadat vaše nejbližší dny?
Příští týden letím s dcerou do Ameriky a další týden bych měl jednat o své budoucnosti, doufám že slávistické, s generálním ředitelem Platilem. Ale dvacátého června do přípravy každopádně nenastoupím. Potřebuju minimálně měsíc, abych dal tělo do pořádku. A znovu opakuju, že v áčku už do branky opravdu nechci.
Jenže koncem minulého roku jste také avizoval konec, ale v lednu jste se do slávistické branky vrátil, když jste vyšel vstříc trenéru Petroušovi, který vás požádal o výpomoc.
To bylo v lednu, ale teď je konec května. A šel jsem do branky ne kvůli penězům, ale protože jsme chtěl mužstvu pomoct, zachránit první ligu. Ve své kariéře jsem ještě nikdy nesestoupil, tak jsem nemohl dopustit, aby mě to potkalo ve Slavii.
Takže teď už vás trenér Petrouš nepřemluví? Říkal, že s vámi bude mít sezení.
K mému dalšímu účinkování v áčku jsem se už vyjádřil. Abych se ještě šel do branky, to by musela nastat nějaká ta katastrofální situace. Jinak ale nevylučuju, že se do ní na pár minut postavím v dalším ligovém ročníku. Ale to jen proto, abych se rozloučil před diváky. Nechci zůstat u loučení před prázdným hledištěm.
Mimochodem, jak jste se před prázdnými ochozy cítil?
Je to hrozné, co víc k tomu říct?
Už jste to někdy zažil?
Asi v polovině devadesátých let, když jsem byl ještě v Olomouci. Tuším, že kvůli nějakým světlicím na hřišti jsme museli hrát příští domácí zápas s Krakovem v tehdejším Poháru UEFA taky bez diváků. Sice jsme vyhráli jedna nula, ale v odvetě jsem to totálně podělal a byli jsme z poháru venku.
Z tříbrankového vítězství nad Bohemians jste ale nyní dobrý pocit mít musel.
Ale jo, jsem spokojený. Čtyři sta čtyřicet ligových zápasů a stojedenašedesát vychytaných nul určitě není špatná bilance.
