Prezident Václav Klaus při návštěvě Chile. | foto: iDNES.cz

Klausovu oblibu srazily názory Jakla a Hájka i pero, míní politologové

  • 104
Prezidentova popularita je nejnižší od jeho nástupu na Hrad v roce 2003, důvěřuje mu jen 47 procent lidí. Podle politologů za to mohou jeho zásahy do vnitřní politiky a vládní krize, aféra s protokolárním perem z Chile, ale i názory jeho vicekancléře Petra Hájka a politického poradce Ladislava Jakla.

Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není možné určit jeden důvod, který prezidentovu popularitu snížil za půl roku o šestnáct procent. Agentura STEM, která ve středu výsledky zveřejnila, totiž v průzkumu neuvádí, jaké skupiny lidí na otázky odpovídaly.

"Důvody proto mohou být spíše spekulacemi. Výzkum bohužel není zaměřen na určité skupiny lidí, které by nám pomohly tu hlavní příčinu rozklíčovat. Může to být jeho vystupování ve vládní krizi. Může to být také obecně znechucením lidí ze současné politické scény a situace. Jsem spíše pro tuto variantu," řekl iDNES.cz politolog Mlejnek.

Co uškodilo prezidentovi?

* Vměšování se do vládní krize
* Spory s Ústavním soudem
* Kauza Bátora
* Názory Petra Hájka a Ladislava Jakla
* Aféra s protokolárním perem
* Znechucení veřejnosti nad politickou situací
* Možné spojení prezidenta s VV
* Absence tématu, kde by se mohl Klaus profilovat

Podle něj není jednoznačné, zda prezidentovi klesla podpora v souvislosti s vládní krizí. "Většina lidí se v tom přestává vyznávat. Jsou to pro ně iracionální věci, ze kterých si dělají srandu, jsou vůči tomu cyničtí," míní.

Dodal, že prezidentovi ale určitě uškodila kauza při návštěvě Chile, odkud si Klaus neobvyklým způsobem odnesl hodnotné protokolární pero.

Ne pero, ale vládní krize

Politolog Pavel Šaradín z olomoucké katedry politologie a evropských studií by ale vliv chilské aféry na popularitu českého prezidenta nepřeceňoval. "Chilská aféra zásadní problém nebyla. Prezident si snad pohoršil jen u voličů, kteří jej už dříve neměli v oblibě. Spíše to však podle mého bylo bráno jako recese než jako závažná situace," řekl iDNES.cz Šaradín.

11. dubna 2011

"Popularita prezidenta sleduje trend, který zaznamenáváme u politických stran. Týká se nyní všech celostátních institucí, a to i prezidenta, který v poslední době dvakrát, třikrát vstoupil do jednání mezi politickými stranami. Lidé zkrátka vnímají i jeho odpovědnost za tu situaci," míní Šaradín.

Dodal, že prezidentova popularita poklesla i kvůli chybějícímu tématu, na kterém by se mohl silněji profilovat, jako by byla například obhajoba vnitřního zájmu v zahraničí. "Ta politická scéna se orientuje na vnitřní problémy a prezident zde nemá příležitost nějak zabodovat," doplnil.

Je to mozaika, míní politoložka

Kauza s Bátorou, názory Petra Hájka a Ladislava Jakla, ukradené pero i spory s Ústavním soudem mohou být dalšími střípky do mozaiky poklesu Klausovy popularity. "Jedním z momentů, které prezidentovi uškodily, bylo bezesporu pero z Chile. Na první pohled ta situace možná vypadá vtipně, ale nese s sebou i pocit hanby, který lidé prožívali, když se na to dívali," uvedla politoložka Vladimíra Dvořáková.

Popularita prezidenta je podle Dvořákové dána i tím, že český státník na nejvyšší úrovni neřeší každodenní starosti vlády. Pokud k nim dojde, lidé pak spílají vládě, nikoliv prezidentovi. Jenže Klaus se do krize vmísil.

"Václav Klaus několikrát zasáhl do vládnutí a snažil se vypadat jako bezprostřední arbitr, který vládu přivede k rozumu a k jednání. Lidé to však začali vnímat spíše jako prodlužování agonie a jako bránění tomu, aby se situace vyřešila," doplnila pro iDNES.cz politoložka.

Lidé navíc nerozumí tomu, jakou hraje hru s Věcmi veřejnými, proč nepřijímá demise. Ublížit mu mohou také názory jeho blízkých podřízených - Petra Hájka a Ladislava Jakla. "Může to být i kauza Bátora, která hodně lidem leží v žaludku. Bátora je krajně pravicový člověk, který publikuje na podobných webech, jež jsou na hraně až českého Gajdovského fašismu. A svou roli určitě sehrály i spory prezidenta s Ústavním soudem a jakási neúcta k právu," doplnila Dvořáková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video