Po likvidaci Usámy bin Ládina zaznělo z úst šéfa Bílého domu Baracka Obamy i první dámy americké diplomacie Hillary Clintonové slovo spravedlnost. Ta by měla být podle Západu stejně univerzální jako lidská práva. Jenže kritici nedělního útoku tvrdí, že v tu chvíli Západ změřil spravedlnost každému trochu jinak.
Smrt Usámy bin LádinaBIN LÁDIN: Před smrtí neměl pistoli OBAMA: Nejdřív pochybnosti, pak pokerová tvář OPERACE: Obama sledoval zatčení v přímém přenosu PROFIL: Milovník volejbalu dal zabít tisíce lidí, na rukou měl i českou krev ROLE ŠPIONŮ: Usáma si užíval ochrany pákistánských špionů KONSPIRACE : Snímek mrtvoly by neškodil PÁKISTÁN: V zemi se nejspíš skrývají další teroristé GUANTÁNAMO: Usámu dopadli díky mučení vězňů |
Vadí jim především to, že se američtí vojáci najednou snesli z nebes uprostřed cizího svrchovaného státu, několika projektily odpravili nejhledanějšího muže světa, jeho tělo vzali na svoji loď a spěšně pohřbili. To všechno bez zatčení, výslechu, natož řádného soudu.
Poradce Baracka Obamy John Brennan vysvětlil, že vojáci byli připravení bin Ládina zatknout, ale vzhledem k okolnostem to nebylo možné. Další zdroje ale uvádějí, že se od samého počátku jednalo o likvidační misi. Washington zřejmě nechtěl přihlížet tomu, jak se z případného soudu s arcipadouchem stává tribuna pro propagandu al-Káidy.
Vláda jednala jako podle učebnice
Z hlediska amerických zákonů bylo vše naprosto v pořádku, což v úterý v Kongresu potvrdil i ministr spravedlnosti Eric Holder. V roce 1996 totiž bin Ládin sám vyhlásil válku USA a později vydal fatvu, ve které vyzýval k vraždění Američanů kdekoli na světě. Americký Kongres mu rázně odpověděl týden po teroristických útocích na New York a Washington a americkým prezidentům dal do ruky mocný nástroj.
Podle tehdy schváleného zákona mohou použít "všechnu nezbytnou a příslušnou sílu" proti organizacím nebo jednotlivcům, kteří schvalovali, plánovali nebo se podíleli na útocích z 11. září 2001. Když zákonodárci tento zákon psali, v hlavách se jim honily především myšlenky na Usámu bin Ládina.
Nedělní akce navíc byla klasifikována jako vojenská, což znamená, že nic nebránilo tomu protivníka zabít. Jinými slovy bin Ládin byl v tu chvíli bojovník, stejně jako členové americké speciální jednotky. Podle válečného práva mohl být jako vojenský cíl kdykoli zneškodněn.
"Mohli jsme ho zabít dokonce i v případě, že by se snažil utéct. Byl legitimním cílem," vysvětlil Scott Silliman z centra pro právo, etiku a národní bezpečnost na Dukeově univerzitě. "Vláda udělala všechno učebnicově," soudí profesor práva Stephen Vladeck z Washingtonské univerzity.
Al-Káida je nepřítelem po celém světě
Prezidenti Bush i Obama si navíc podobné akce pojistili už dříve tajnými rozkazy, které CIA a speciálním armádním složkám povolují mise "zabij nebo zajmi". Složitější a ne tak jednoduše obhajitelná je však akce z pohledu mezinárodního práva.
Obamovy možnostiI při výběru typu operace musel Barack Obama zvažovat mezinárodní důsledky. Sídlo bin Ládina je v obydlené čtvrti města suverénního státu. Letecký útok by v případě, že by v domě bin Ládin nebyl, vyvolal enormní diplomatický problém. Destrukce objektu leteckým nebo raketovým útokem by zase neumožnila potvrdit nebo vyvrátit bin Ládinovu smrt, ani získat informace o al-Káidě. Prezident Barack Obama se nakonec rozhodl pro chirurgickou operaci a vyslal na ni dvě desítky členů elitního oddílu námořnictva SEALs. autor: ČTK |
Tady Američané argumentují podobně jako třeba u operací bezpilotních letounů nad kmenovými územími na afghánsko-pákistánské hranici, které se Islámábádu přestávají líbit. Tvrdí, že jsou z hlediska mezinárodního práva v ozbrojeném konfliktu s al-Káidou, stejně jako například s Talibanem, a to i mimo bojovou zónu v Afghánistánu.
"USA mohou používat sílu odpovídající jejich přirozenému právu na sebeobranu," vysvětlil loni legální základ pro používání bezpilotních letounů právní poradce amerického ministerstva zahraničí Harold Koh. Podle tohoto výkladu se mohou Američané aktivně bránit i proti členům al-Káidy, kteří osnují útoky proti Spojeným státům.
Tato teorie má několik mezer. USA například neinformují Pákistánce o svých útocích dopředu a o operacích odmítají podávat jakékoli informace, což je z hlediska mezinárodního práva povinností. Ani v případě operace proti bin Ládinovi Pákistánce dopředu o akci neinformovaly a zatím ani nic nevysvětlovaly.
Z prvních informací ani není zřejmé, zda se Obamova administrativa na použití síly s pákistánskou vládou dopředu domluvila. Podle odborníků však může v rámci boje proti teroru existovat tichý souhlas pákistánského kabinetu s útoky. Právě proto teď zřejmě Pákistánci mlčí a nedovolávají se mezinárodní spravedlnosti.
Svět přimhouřil oči a hodnoty neřeší
"To je narušení pákistánské suverenity a za jiných okolností může vést k napětí, a dokonce válce. Ale z mnoha důvodů je to v americko-pákistánských vztazích tolerováno," uvedl Stewart Baker, který dříve působil na americkém ministerstvu pro vnitřní bezpečnost.
Zároveň řekl, že americký postup v zemi, kde není jisté, jestli jsou všichni na stejné lodi, chápe. A to je právě ono. Americká operace se zdařila a na světě je o jednoho teroristu méně. Všichni proto rádi nad mezinárodním právem mávnou rukou.
