Pákistán může být domovem dalších teroristů, i když to popírá

  • 159
Na dopadení Usámy bin Ládina údajně spolupracovaly i pákistánské tajné služby. Alespoň to tvrdí šéf tamní vlády, který prohlásil, že země nesmí hostit teroristy. Otázkou je, nakolik lze jeho tvrzení brát vážně. Pákistánští politici jsou totiž proslulí tím, že jdou radikálům "na ruku". Země tak možná jen nevydržela americký tlak.

Seděli jsme spolu na zahradě jednoho z domů v Péšáváru, města na severozápadě Pákistánu. Malý muž, který loňského října seděl naproti mně, se toho podvečera několikrát ujistil, že nikde nezveřejním jeho jméno. O fotce ani nemluvě.

Třicátník se smutným pohledem mi vyprávěl o poměrech na divoké afghánsko-pákistánské hranici, kde pracoval pro ústřední pákistánskou vládu. Kde reálně vládnou kmenoví předáci a s nimi ti, kteří jim nejvíce zaplatí. Často tedy islamističtí radikálové místní i zahraniční.

Usáma si užíval ochrany pákistánských špionů

Indicie naznačují, že Pákistánci o tajné skrýši věděli.

"Mobily tam nefungují, ale islamisté z Talibanu jednoduše využívají veřejné telefonní stanice. Jako mají své obchody nebo směnárny - zkrátka vlastní svět. Vojáci střeží jen strategicky důležitá místa, navíc pouze některá. Úřady v tomto regionu vlastně nepracují," popisoval muž.

Zardárí obhajoval roli Pákistánu

Prezident Ásif Alí Zardárí se v listu Washington Post ohradil, že dopadení Usámy bin Ládina v Pákistánu je znamením špatného boje jeho země s terorismem. Zdůraznil, že Pákistán je největší obětí terorismu. Řekl, že i když se jeho země nepodílela přímo na zabití bin Ládina, má za sebou dekádu úspěšné spolupráce na potírání teroru se Spojenými státy.

Zdroj: BBC

Bývalý úředník se bál o život i v relativně bezpečném Péšáváru, neboť islamisté mají spojence v celé zemi. Podle všeho i mezi policisty a vojáky, zvláště těch mladších a nižších hodností. Řada novinářů i tajných služeb dlouho věřila, že právě na pomezí Pákistánu a Afghánistánu se skrýval Usáma bin Ládin, šéf teroristické sítě al-Káida.

Vážený host Usáma bin Ládin

Ukázalo se však, že situace je ještě horší. Globálně proslulý muž žil v Abbottábádu, městě oblíbeném studenty i výletníky pro dobré školy a příjemné klima. Ba co více, sídlí tu významná vojenská posádka. Usáma bin Ládin tak žil v luxusní vile na dohled vojenské akademie.

Abbottábád leží jen několik desítek kilometrů od hlavního města Islámábádu. A ve srovnání s Péšávárem, respektive afghánsko-pákistánským pomezím, jde o zónu klidu.

Mnoho se napsalo o spojení pákistánské tajné služby ISI s islámskými radikály z Talibanu. Právě v době jeho vlády žil v Afghánistánu i s početnou rodinou Usáma bin Ládin. Jako vážený host: novinářský bonmot říká, že zatímco před bin Ládinem státy sponzorovaly terorismus, s jeho příchodem teroristé sponzorují vlády.

Což v případě symbiózy mezi extremistickým milionářem ze Saúdské Arábie a diletantskými ministry Talibanu platilo dvojnásob. Je tedy možné, že pákistánské úřady, respektive tajné služby o pobytu nejhledanějšího muže světa věděly? Že takto bin Ládinovi - až dosud - splácely starý dluh?

Dostaňte ho, třeba i mrtvého!

Analytici soudí, že se Usámovi možná i proto dařilo unikat prakticky celou dekádu americkým agentům, kteří od svých prezidentů dostali více než jasné zadání: Dostaňte ho, třeba i mrtvého!

Pákistánská vláda se v pondělí k akci proti teroristickému králi přihlásila. Její šéf Júsuf Ráza Gilání prohlásil, že Pákistán nesmí hostit teroristy. A přiznal, že pákistánské tajné služby na zabití bin Ládina spolupracovaly. Otázkou je, jak upřímně tato slova premiér myslel. A zda pákistánský kabinet jen nepodlehl soustavnému americkému tlaku na dopadení Usámy.

Mezi pákistánskými politiky je totiž podbízení islamistickým radikálům typickým sportem. Vždyť jejich podpora zajišťuje voličské hlasy i vliv. A islamisté, i ti militantní, náklonnost politiků cítí.

Přidáme-li ke vzrůstajícímu náboženskému radikalismu chronickou zkorumpovanost pákistánských úředníků a třenice mezi jednotlivými etniky, je třeba brát Giláního, premiéra země, vážně. Naznačuje totiž, že islamistických teroristů je v Pákistánu mnohem více, než si Západ myslí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue