Na pevnině se alespoň na první pohled věci pomalu vracejí k normálu. I když zhruba sto kilometrů pobřeží stále pokrývá mazlavá látka. Pro srovnání, loni v době nejhorší krize ropa zaneřádila skoro 1 700 kilometrů amerických pláží a vzácných mokřadů, připomněl list The Washington Post na svém webu.
Odklízeči ropy proto z oblasti nezmizeli. Pauzu si dali jen kvůli turistům a době hnízdění místního ptactva a želv. Až návštěvníci odejdou a odchov mláďat odezní, vrátí se. Ropa totiž není vždy vidět a skrývá se třeba v písku nebo mokřadech a odklízeči by při jejím vyhrabávání mohli hnízda narušit.
Ropný chuchvalec na pláži v Port Fourchon ve státě Louisiana (13. dubna 2011)
Mrtvý delfín vyplavený na pláž v Port Fourchon ve státě Louisiana (13. dubna 2011)
Mrtvá želva vyplavená na pláž rok po ropné havárii v Mexickém zálivu (12. dubna 2011)
Právě unikátní mokřady odnesly loňskou havárii z pevniny asi nejhůře. Více než sto mil čtverečních se zatím z katastrofy nevzpamatovalo. "Místo toho, aby zezelenaly, tak zhnědly," konstatoval Deepak Mishra z Mississippi State University. Mokřady mizí kvůli erozi každoročně, letos ale místo obvyklých 24 seschlo 130 mil čtverečních. Důkaz, že za to může ropa, zatím neexistuje.
Zemřely desetitisíce živočichů, někteří umírají stále
Na hladině Mexického zálivu stopy po loňské katastrofě nejsou vidět vůbec a americké vody jsou opět otevřeny k rybolovu. Vědci se ale ani rok po havárii nemohou shodnout, jak moc ropa a rozpouštědla narušily život v moři.
Americké centrum pro biodiverzitu nedávno zveřejnilo pochmurné odhady ukazující rozsah dopadu ekologické havárie na přírodu. Tragédie podle něj připravila o život kolem šesti tisíc mořských želv, skoro 26 tisíc delfínů a velryb, 82 tisíc ptáků a nespočetné množství ryb a bezobratlých živočichů. Z dlouhodobého hlediska na tom budou nejhůře ústřice, které se v zasažené oblasti přestaly rodit a vzpamatovávat se budou podle vědce Johna Tunnella až deset let.
Únik ropy v Mexickém zálivuEkologická katastrofa vypukla 20. dubna 2010, když vysoce stlačený metan vytrhl horní uzávěr vrtné aparatury a po smíšení se vzduchem explodoval. Výbuch spolu s požárem připravil o život 11 lidí, narušil statiku plošiny a ta se potopila. Poté selhal bezpečnostní ventil a ropa začala unikat. Skvrna nakonec poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně cenných mokřadů v deltě řeky Mississippi. O obživu dočasně připravila rybáře, chovatele ústřic i další obyvatele přímořských oblastí. zdroj: ČTK  |
Záhadou je také vyšší počet mrtvých mláďat delfínů vyplavených na pláže. Není to tak dávno, co se na pobřeží objevilo přes 150 mrtvých kytovců, většina z nich byla mláďata počatá pravděpodobně v době ropné havárie. Přestože zatím není jasná příčina jejich smrti, jejich počet je čtyřikrát vyšší než obvykle.
Samantha Joyeová z Georgijské univerzity přitom podotýká, že výzkum dopadů úniku na oceán pokračuje jen pomalu. "Ráda bych vynesla definitivní závěr o zdraví Mexického zálivu, ale nemohu. Hodně toho ještě nevíme," podotkla.
Leží ropa na dně?
Byla to právě ona, kdo v únoru zveřejnil záběry ze dna moře nedaleko místa, kde se nacházel vrt Macondo a plošina Deepwater Horizon, a na nichž byly vidět hromady mrtvých korálů, červů, mořských hvězdic a dalších obyvatel mořských hlubin. Joyeová se snažila dokázat, že část ropy se kvůli rozpouštědlům, která se po nehodě používala k likvidaci ropné skvrny, drží u dna a ohrožuje mořský ekosystém.
Připouští to i Jane Lubchencová z Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA). Otázkou podle ní ovšem je, jak velká část mořského dna je zasažena.
Další vědci ale věří, že se moře vzpamatovalo nezvykle rychle a kvalita života v oblasti je jen o trochu horší, než byla před katastrofou. Agentura AP připomněla, že záliv vždy trpěl dopady různých menších ropných úniků, hurikánů či znečištěnou vodou z řeky Mississippi. S jeho kvalitou to tak není valné už dlouho.
Faktem zůstává, že nezávislí odborníci ani po roce neznají přesný rozsah škod a práci jim neusnadňuje ani skutečnost, že nemají přístup k důležitým informacím, které americké úřady z nějakého důvodu drží v tajnosti.
BP ale ohledně obnovy oblasti hýří optimismem. "Jsme absolutně přesvědčeni, že voda je bezpečná. Obyvatelé i turisté nám říkají, že pláže nikdy nevypadaly lépe, plody moře jsou bezpečné a podmínky k rybaření vynikající," uvedli tento týden zástupci firmy.
Skvrna ochromila i komunity zvyklé na katastrofy
Ropná skvrna ovšem neměla dopad jen na přírodu. Těžce ochromila rybáře, zpracovatele mořských plodů i majitele restaurací či hotelů. A i když rybářské lodě už mohou směle na moře, přílišná euforie v oblasti nepanuje.
A to navzdory faktu, že místní si už na různé katastrofy v podobně silných hurikánů zvykli a umí se s jejich následky vypořádat. Tentokrát je to ale jiné. Nikdo totiž neví, jaký bude mít loňská havárie dopad na oblast z dlouhodobého hlediska.
Kupa norných stěn v přístavu Pass Christian ve státě Mississippi (12. dubna 2011)
Lodě na lov krevet a dalších mořských plodů v Grand Isle v Louisianě (18. dubna 2011)
Acy Cooper z Venice v Lousianě opět loví v Mexickém zálivu krevety (18. dubna 2011)
"Rádi bychom lidem řekli, že už to skončilo, ale ropa se vyplaví při každé bouři," řekl agentuře AFP zástupce starosty města Grand Isle v Louisianě Jay LaFont. Místní se také zlobí, že zdaleka ne všichni dostali od provozovatele zničené plošiny - firmy BP - odškodné. A čekat na ně budou možná i dlouhé roky.
Rybáři se také obávají neviditelného nebezpečí v podobně ropy a rozpouštědel na dně. Přitom krevety z Lousiany byly vždy vyhlášené po celých USA.
Stovky lidí onemocněly
Kromě toho stovky lidí, kteří se podíleli na odklízení ropy, hlásí zdravotní problémy. Jen stát Louisiana zaregistroval 415 lidí s nemocemi spojenými s ropnou havárií. Mezi symptomy patří například dlouhodobé bolesti v krku, podráždění očí, infekce dýchacího ústrojí, migrény či nevolnosti.
Třeba dvaatřicetiletá Jamie Simonová z Racelandu v Louisianě, která odklízečům ropy vařila a starala se, aby měli čisté prádlo. Nyní má závratě, zvrací, trpí ušními infekcemi, bolestmi v krku, nevidí na jedno oko a stěžuje si na ztrátu paměti.
Spillionáři z USA vydělávají na úniku ropyPřilepšila si prý i striptérka |
Ze svých problémů viní toxickou ropu a chemikálie použité k jejímu rozpouštění. "Byla jsem vystavena těmto chemikáliím, a když jsem se na ně ptala, řekli mi, že jsou bezpečné jako přípravek na mytí nádobí a nemám si s ničím dělat starosti," popsala Simonová.
Místní lékař Mike Robichaux agentuře AFP řekl, že podobných případů viděl v posledních týdnech asi šedesát. "Stav devadesáti procent z nich se zhoršuje (...) Nikdo nemá ponětí o tom, co to je," dodal. Mnoho místních je ale přesvědčeno, že jejich choroby pramení z odklízecích prací pro společnost BP.
