Vítězové a poražení krize: Nečas s Johnem ustoupili, TOP 09 bodovala

  • 595
Koaliční krize se po nočních jednáních přiblížila ke konci. Řešení se neobešlo bez kompromisů, ustoupit musel premiér Petr Nečas i Věci veřejné. Například Radek John už nebude ministrem vnitra, na čemž dříve VV trvaly. Podívejte se, kdo na problémech vlády vydělal a kdo ztratil.

Každý vyjednavač dobře ví, že na první schůzku musí přijít s požadavky, které značně přesahují skutečné cíle. Vytvoří si tak prostor pro ústup a kompromis, aniž by slevil ze skutečných potřeb. Ale také musí dbát na to, aby před vlastními lidmi nevypadal jako slaboch.

Nečasovo křídlo ODS

Premiér Petr Nečas vyšel z koaliční krize oslaben, ústupový manévr ale provedl spořádaně a prosadil odchod zástupce Věcí veřejných z čela ministerstva vnitra. Jeho pozice nebyla jednoduchá: z jedné strany na něj naléhaly Věci veřejné vyhrožující odchodem z vlády, čelí také mocenským bojům uvnitř své ODS.

Aby to opravdu neměl jednoduché, prezident Václav Klaus odmítl stvrdit odvolání ministrů Dobeše a Johna. Nečasovým dalším plánům dal cejch, když je označil za bezcenné a špatné. Petr Nečas za dané situace hrál o přežití jak v roli premiéra (protože hrozily předčasné volby), tak v čele ODS.

Ačkoliv nakonec problémy ustál, vyšel z krize oslaben. Přes slova o tom, že na tahu je prezident, svolal jednání špiček koalice. A ústavní formule - totiž "premiér navrhne, prezident odvolá" měla v případě ministra školství Josefa Dobeše praktický dopad "prezident neodvolá, přinutí premiéra si to rozmyslet". S aureolou lídra, který si dokáže prosadit svou, Nečas už počítat nemůže.

Poslanečtí rebelové a kmotři ODS

Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Stanislav Huml se ocitli v nezáviděníhodné situaci. Pro vlastní stranu jsou zrádci a koaliční poslanci je k ničemu nepotřebují, protože se ODS a TOP 09 dohodly na pokračování vlády s Věcmi veřejnými a nikoliv s odpadlíky. Nadále tak mají pohodlnou většinu 115 hlasů.

Pravděpodobné není ani to, že by koalice jejich hlasy potřebovala při prosazování ústavních změn, protože by jí i tak scházeli nejméně dva poslanci z opozičního tábora. Pokud to jen trochu půjde, pokusí se kabinet dohodnout s ČSSD.

Svou pozici bude podle Práva muset hájit i šéf poslanců ODS Petr Tluchoř. Toho Kristýna Kočí označila za spolustrůjce dlouho chystaného pokusu o rozštěpení VV. "Naším úkolem je předsedu chránit a ne mu řezat větev," zlobí se na Tluchoře exprimátor Prahy a poslanec Pavel Bém. O nutnosti "řešit to" ujišťuje i vlivný poslanec Boris Šťastný a podle Práva o Tluchořovi pochybuje i řada dalších.

Kočí také na schůzce v kavárně řekla, že "Pavel (Drobil) se už vrátil, s Petrem (Tluchořem) jsme ho vrátili do hry". Exministr životního prostředí Drobil to popírá. "V tento okamžik mě můj návrat kamkoliv nezajímá, je pod mou rozlišovací úroveň. Pro mě je nejdůležitější očistit své jméno od hloupostí, které vykládali pan Knetig s panem Michálkem (...) Návrat do exekutivy mě vůbec nezajímá, nebudu se vyjadřovat k drbům véčkařů v hospodě," řekl Drobil iDNES.cz.

TOP 09

Zisky počítá TOP 09. Ostrá slova Věcí veřejných o tom, že se z vlády musí pakovat ministr financí a neformální lídr strany Miroslav Kalousek, jsou zapomenuta.

Ba co víc, ministrem dopravy se stane někdejší náměstek ministryně obrany Vlasty Parkanové Radek Šmerda. Ten v minulosti radil i nynějšímu generálnímu sekretáři 'topky' Pavlu Severovi a má blízko i k místopředsedovi strany Kalouskovi. Šmerda je sice nestraník, ale TOP 09 svůj vliv ve vládě upevnila.

Kaňkou na výsledku TOP 09 pak může být setrvání ministrů Alexandra Vondry a Josefa Dobeše. Právě Vondrovi Kalousek přitížil, když jeho lidé zveřejnili úniky stamilionů korun v aféře firmy ProMoPro. Vondra za její služby zodpovídal a nabídl premiérovi svou funkci k dispozici. Na jeho odchod to ale teď nevypadá.

Prezident Václav Klaus

Žádnou újmu v krizi neutrpěl prezident Václav Klaus, i když je pravda, že ze všech zúčastněných hráčů měl nejméně co ztratit. Zvolen prezidentem znovu už být nemůže, jeho sesazení reálné nebylo.

Prezidentovi kritici Klausovi vyčetli pohrdání Ústavou, příznivci hlavy státu ocenili, že rozvážně vyčkal a nevystavil tři ministerstva bezvládí. Ale žádný dramatický přeliv z jedné na druhou stranu nenastal. Prezident dokázal přimět rozhádané lídry stran, aby se vrátili k jednacímu stolu. Zpětně je těžké to prohlásit s jistotou, ale možná tím zabránil pádu vlády.

Perličkou budiž to, že udržením Josefa Dobeše na ministerstvu školství zůstal ve státní správě i Klausovi názorově blízký Dobešův poradce Ladislav Bátora.

Věci veřejné

Oproti TOP 09 jsou Věci veřejné stranou, která počítá padlé. Ztrácí ministra dopravy Víta Bártu i ministra vnitra Radka Johna. Ve vládě se udrží ministr školství Josef Dobeš (jehož osud určí zdar či nezdar průběhu státních maturit) a Kamil Jankovský, na jehož odchod ovšem koaliční partneři netlačili.

Z požadavků, aby z vlády odešli ministři Kalousek, Vondra a Fuksa, zřejmě nezaznamenají VV ani bod.

Současný předseda Radek John ve vládě zůstane jako vicepremiér pro boj s korupcí. Má koordinovat chod ministerstev vnitra, spravedlnosti, místního rozvoje a průmyslu a obchodu. Jako neméně těžký úkol se ale jeví přesvědčení veřejnosti, že Johnův nový post není jen trafikou bez konkrétních pravomocí a zodpovědnosti.

Nelze také vyloučit scénář, v němž policie odloží trestní oznámení na Víta Bártu a ten vyhraje za pár týdnů volby předsedy Věcí veřejných. Strana by pak zřejmě žádala jeho návrat do vlády. Sám nastupující ministr Radek Šmerda ostatně prohlásil, že svůj post chápe jako dočasný, než se Bárta očistí.

ČSSD

Sociálním demokratům šlo o docílení předčasných voleb. Na ty už to nevypadá a jejich expředseda Jiří Paroubek se už nechal slyšet, že vhodný čas ČSSD prováhala. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová sice musí svolat mimořádnou schůzi s hlasováním o nedůvěře, opozice ale má jen 82 poslanců a stojedničková meta zůstává po deklarované soudržnosti vlády velmi daleko.

ČSSD nicméně hraje do karet to, že se koalice vnitřními spory vyčerpává. Průzkum STEM ukázal, že už před vypuknutím koaliční krize sociální demokraté a komunisté balancovali na hraně ústavní většiny 120 poslanců. A těžko si představit, že by vládním stranám hádky měly pomoci.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue