Ante Gotovina před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu (15. dubna 2011)

Ante Gotovina před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu (15. dubna 2011) | foto: AP

Haag poslal generála Gotovinu za válečné zločiny na 24 let za mříže

  • 54
Mezinárodní tribunál v Haagu odsoudil chorvatské generály Anteho Gotovinu a Mladena Markače. U soudu se zodpovídali z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se dopustili před 16 lety při operaci Bouře proti Srbům. Gotovina dostal 24 let a Markač 18. Třetí generál Ivan Čermak byl zproštěn viny.

Prokurátor původně požadoval pro pětapadesátiletého Gotovinu, který v operaci Bouře velel chorvatské armádě, 27 let vězení. Pro velitele zvláštních jednotek chorvatské policie Markače žádal trest ve výši 23 let a pro bývalého zástupce chorvatského ministra obrany Čermaka 17 let. Ten nakonec vyvázl jako jediný bez trestu, soud ho pro nedostatek důkazů osvobodil. 

Vinu ale opakovaně odmítali všichni tři generálové, kteří jsou v Chorvatsku velmi populární. Gotovinu, který skončil v rukách zákona před šesti lety ve Španělsku, Chorvaté považují za národního hrdinu.

Generál Ante Gotovina je v Chorvatsku stále populární

I proto svolali váleční veteráni na sobotu do Záhřebu demonstraci. Organizátoři akce doufali v osvobození generálů. Už dříve však připustili, že se tak zřejmě nestane, protože haagský tribunál je podle nich řízen polickými zájmy a ne spravedlností.

Generálové se podle prokuratury dopustili zločinů proti lidskosti, když v roce 1995 dobyli samozvanou Republiku srbská Krajina (RSK). Nechali zabít 324 Srbů, další desetitisíce musely utéct. Chorvatští vojáci postupovali podle některých názorů úmyslně bezohledně, aby přiměli co největší počet Srbů z chorvatského území odejít.

Republiku srbská Krajina jednostranně vyhlásili chorvatští Srbové na konci roku 1991 na zhruba třetině území Chorvatska. Reagovali tak na odtržení Chorvatska od Jugoslávie v létě téhož roku. RSK zanikla po chorvatské ofenzivě v srpnu 1995.

Vinen z drancování, zlovolného ničení měst, vražd...

Pětapadesátiletého Gotovinu soud v pátek uznal vinným z pronásledování, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Konstatoval dále, že Gotovina tyto zločiny osobně nespáchal, byl však jako vrchní velitel za své jednotky přímo zodpovědný.

"Soud považuje dělostřelecké ostřelování Benkovace, Kninu a Obrovace ze 4. a 5. května 1995, nařízené generálem Gotovinou, za nezákonné útoky na civilisty a civilní cíle," prohlásil soudce Alphons Orie při čtení rozsudku v Haagu. "Toto chování Gotoviny působilo jako vzor a významně přispělo k obecně zločinnému charakteru tažení," dodal.

Gotovina se odvolá, verdikt rozzlobil i chorvatskou vládu

Obvinění ze zločinů proti lidskosti soud chorvatského exgenerála zprostil. Do výkonu trestu se mu započítá pět let a čtyři měsíce, které strávil ve vyšetřovací vazbě. Gotovinův advokát Gregory Kehoe po vynesení rozsudku oznámil, že jeho klient se proti verdiktu určitě odvolá.

S verdiktem není spokojena ani chorvatská vláda. Premiérka Jadranka Kosorová uvedla, že její vláda použije všechny legální prostředky k napadení verdiktu, podle něhož jsou Gotovina i někdejší chorvatský prezident, už zesnulý Franjo Tudjman, spoluodpovědní za zločiny při vytlačování etnických Srbů z okupovaného regionu Krajina.

O dalších právních krocích se měli podle Kosorové radit členové jejího kabinetu. "Operace Bouře byla legální operací, jejímž cílem bylo osvobození okupovaného chorvatského území," prohlásila Kosorová.

Rozsudek jako důkaz nestrannosti tribunálu

Generál Markać velel speciálním policejním jednotkám nasazeným v rámci operace Bouře. Byl shledán vinným ve většině bodů jako Gotovina. Generál Čermak byl velitelem posádky v Kninu, obviňované z uskutečňování "etnických čistek" proti Srbům. Oba generálové, Čermak a Markać, se ICTY vzdali dobrovolně 11. března 2004, tedy ještě před dopadením Gotoviny.

Srbští uprchlíci čekají na vlak během svého útěku před ofenzivou ve samozvané Republice srbská Krajina v létě 1995

Gotovina před dopadením dlouho unikal, zatčen byl až v prosinci 2005 ve Španělsku. Tehdy už se stal zjevnou překážkou pro přijímání Chorvatska do Evropské unie, ztratil proto rozhodující politickou podporu. Jeho zatčení ale vyvolalo v zemi protestní demonstrace. Chorvatský tisk s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že informátorovi, který pomohl policii Gotovinu dopadnout, vyplatily USA odměnu pět milionů dolarů.

Rozsudek nad trojicí se očekával také jako důkaz nestrannosti tribunálu. Zejména srbská strana často tvrdí, že odsuzováni dosud byli převážně Srbové, zatímco na zločiny páchané ostatními národnostmi bývalé Jugoslávie na Srbech se často zapomíná.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video