VIDEO: Bez filmování žít umím, bez blízkých ne, říká Lukáš Vaculík

  • 3
Osmačtyřicetiletý herec Lukáš Vaculík téměř zmizel z filmového plátna i televizní obrazovky. Serveru iDNES.cz poskytl rozhovor, v němž přiznává, že nabídky na role ve filmu moc nedostává. Bez herecké branže by se ale dokázal obejít. Důležitější jsou pro něj jeho blízcí.

Dlouho jsme vás neviděli v žádném filmu, změní se to?

Nevím o ničem. Tak to je v životě, a zvlášť v té naší branži. Jednou práce máte hodně, jednou míň, ale ta práce není jen filmování. Baví mě hrozně divadlo, a asi mnohdy víc než filmování. Přijde mi, že se člověk víc vrací k tomu gruntu profese a že je poctivější. Není to daný jen tak na náhodu, divadlo zkoušíte, je to pro mě víc intenzivní. Divadla a práce, musím zaklepat, mám dost, netrpím nějakými abstinenčními příznaky. Filmy nebyly, třeba budou, svět se nezblázní.

Už dvě sezony hrajete v muzikálu Děti ráje, je tahle muzikálová práce pro vás stále tvůrčí?

Celý tvůrčí proces vzniká při zkoušení, takže je to spíš o tom, že sem tam si něco málo přidáte, ale největší penzum té tvůrčí práce bylo právě při zkouškách. Musím ale říct, že tam chodím moc rád. Jsou tam dobrý lidi, hlavně hodně mladí lidi, a přiznám se, že si kolikrát připadám jako upír. Chodím tam načerpat energii. A nejen z nich, ale i z celkové atmosféry.

Jako jeden z mála v muzikálu nezpíváte, ale tanci jste se nevyhnul. Nepadáte po představení takříkajíc na hubu?

To ani ne. Tělo si nějak zvykne, pro mě to není nějak fyzicky náročné. Nemám problém se hýbat, spíš zpívat. Je to asi druhý muzikál, kdy jsem si vymínil, že zpívat opravdu nebudu a zaplaťpánbůh pro mě, a hlavně diváky. Nejsem sice tanečník, ale pohyb se dá využít, použít to, že člověk dokonalý není a dá se nastavit na trochu jinou vlnu, že to může být srandovní nebo příjemný, když to u toho zpěvu ne, buď to zazpíváte dobře, nebo blbě.

Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi

Jak se vůbec udržujete v kondici? Chodíte pravidelně cvičit nebo sportovat?

Občas chodím cvičit, teď jsem dlouho nebyl, protože nebyl čas. Ale takový to kolektivní "Pojď si zahrát fotbálek, bude sranda" moc nemusím. Pak totiž ležíte doma měsíc s nohou v gypsu. Kolega Sagi si taky šel o prázdninách zahrát hokej a měl urvaný koleno, takže těmhle věcem se už raději vyhýbám a spíš si zajdu zacvičit do posilovny.

Děti ráje

Děti Ráje je český muzikál, který napsal Sagvan Tofi. Své hudební dílo složil z písniček Františka Janečka, Michala Davida, Zdeňka Bartáka a skupiny Kroky. Protagonisté muzikálu nyní namluví Pohádky z Kunratického lesa od Arnošta Víta.

Potkali jsme se ve studiu, kde vznikají audiopohádky pro nejmenší pod taktovkou Jana Jiráně ze Studia Ypsilon. Je pro vás mluvená disciplína snazší než to, co předvádíte na pódiu?

Je i není. Když jste na tom jevišti, tam je daná situace, tam jste za figuru, za charakter v určité situaci a jednáte. A u toho mikrofonu, a zrovna jsem si to ověřil, je to jiný než dabing, protože i tam dabujete určitou postavu v určité situaci a ta míra prožitku je daná, ale tohle je zvláštní disciplína a musím říct, že hrozně těžká. Je zvláštní, že člověk si na ni dlouho zvyká. Když točíte, tak ne každý je schopen se sám na sebe s radostí dívat, a u mikrofonu je to ještě horší. Natočíte, pak se slyšíte a nemůžete to vůbec poslouchat a než si na sebe zvyknete a pochopíte, jak to funguje, tak to nějakou dobu to trvá. Být u mikrofonu, číst, říkat je těžší než být na jevišti.

Děti Ráje v nahrávacím studiu

Režisér Jan Jiráň a Lukáš Vaculík

Máte nějaké opravdu velké přání, které byste si ve své herecké branži ještě rád splnil?

Víte, že ani ne? Moje plány, představy a plány do budoucna se ani moc nespojují s branží, ale spíš s životem lidí mně blízkých. Přiznám se, že je to pro mě daleko víc než ta práce. Bez té práce si dovedu představit žít, a asi spokojeně, ale bez lidí mně blízkých bych asi žít nedokázal. Přeju si určité věci, ale ty se týkají mého soukromého života.