Zatímco v Rusku se pozornost policie i médií po každém teroristickém útoku automaticky obrací na Kavkaz, bývalý plukovník běloruského KGB Valerij Kostko v případě pondělní exploze v Minsku náboženský či nacionalistický motiv vylučuje.
Vidí ale určité souvislosti s výbuchem v Minsku v červenci 2008, kdy při oslavách nezávislosti republiky nálož zranila padesátku lidí v davu okolo prezidenta Alexandra Lukašenka. Vyšetřování dosud nevedlo k odhalení podezřelých.
"V ruských a běloruských opozičních médiích zazněly dohady, že za teroristickým útokem v roce 2008 stál bývalý tajemník Bezpečnostní rady Viktor Šejman, který tímto způsobem válčil se svými konkurenty ze silových struktur, kontrolovaných prezidentovým synem Viktorem Lukašenkem," upozornil Kommersant.
"Experti i obyčejní obyvatelé se shodují v názoru, že za teroristickým útokem stojí síly, které mají zájem na tom, aby v zemi vyvolaly nejistotu. Ale co je to za síly - opozice, úřady, nekontrolovaní příslušníci silových struktur anebo zahraniční diverzanti - nikdo nemá jasno," připustil současně deník.
Krátce po atentátu v červenci 2008 Lukašenko odvolal Šejmana jako "prvního viníka", protože útoku nezabránil. Šejman dříve býval i prezidentovým kancléřem a také generálním prokurátorem. Zpráva Parlamentního shromáždění Rady Evropy ho řadila mezi funkcionáře zapletené do "zmizení" nepohodlných osob v Bělorusku v letech 1999 a 2000.
Maso, mramor a železo
Běloruská policie v noci na úterý definitivně potvrdila, že pondělní výbuch v minském metru byl teristickým útokem. V souvislosti s tím už zadržela a vyslechla tři lidi. Za pomoci svědků vytvořila identikity dvou podezřelých a pátrá po nich.
Podle šéfa běloruské tajné policie KGB Vadima Zajceva je hlavním hledaným muž neslovanského vzhledu ve věku kolem 27 let. Není prý vyloučeno, že měl komplice.
Zajcev sdělil, že pokud jde o důvody a motivy teroristického aktu, vyšetřovatelé pracují se třemi verzemi. Především mohlo jít o snahu destabilizovat celkovou situaci v Bělorusku, ale také o mstu extremistických organizací nebo o čin duševně vyšinutého člověka.
Účet smrtící exploze na stanici Okťabrskaja stoupl na dvanáct mrtvých a více než 200 zraněných, šestadvacet z nich je ve vážném stavu. V okamžik výbuchu bylo v blízkosti asi tři sta cestujících, mnozí z nich přišli o nohy a ruce. V tělech zraněných uvázly kousky mramoru, jímž je stanice obložena, a také kusy kovu, které do trhaviny přidal atentátník pro zvýšení ničivého efektu.
Výbušnina měla sílu pěti až sedmi kilogramů trinitrotoluenu a byla uložena pod lavici na nástupišti, tedy nikoli přímo v některém z vagonů metra. Odpálena byla pravděpodobně na dálku. Na nástupišti po její explozi zůstal kráter o průměru jeden metr.
Podle informací z kanceláře běloruského prezidenta přicházejí nabídky na pomoc při vyšetřování útoku i ze zahraničí, jmenovitě z Ruska, Británie a Izraele. Z Moskvy už je na cestě do Minsku speciální tým lékařů.
Opoziční předáci se obávají, že útok bude využit jako záminka k tvrdším zákrokům proti pronásledovanému disentu. "Úřady mohou využít výbuchu k dalšímu omezení občanských svobod a zpřísnit bezpečnostní opatření," řekl předák opoziční Sjednocené občanské strany Anatol Ljabedzka, který byl minulý týden propuštěn z vězení.
