Ve 33 letech si Švancara drží špičkovou formu, pro Slovácko je nepostradatelný. O to překvapivější je, že mu klub dosud nenabídl prodloužení smlouvy.
"Nejsem jediný, komu v létě končí smlouva. Věřím, že se má situace vyřeší a nebudu muset na úřad práce. Každopádně o mě projevil eminentní zájem brněnský klub Tatran Bohunice, který asi postoupí do divize. Myslím, že jeho nabídka bude té slovácké hodně konkurovat," směje se Švancara. "Tím spíš, že to mám na hřiště asi pětasedmdesát metrů od domu."
Se Slováckem byste ale i příští rok měl hrát první ligu, ne?
Zachránění ještě nejsme, ale máme 26 bodů, a pokud se nám v závěru sezony bude dařit, mohli bychom se v tabulce dívat i na vyšší umístění. Snad se nám podaří skončit lépe než loni (14. místo – pozn. red.).
Z padesáté branky máte radost?
Za góly jsem rád jako každý, musím za ně poděkovat klukům a fantastickým divákům, mají na nich velký podíl. Ale když jsem do Slovácka přišel, říkal jsem, že nechci sledovat své statistiky. Není důležité, jestli zrovna góly dávám, nebo ne, ale hlavně je potřeba, abych byl pro tým platný. Tak by to měl cítit každý hráč, i náhradník.
VIDEO: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Slovácko versus Příbram ve videoreportáži |
Byl gól proti Příbrami snadný?
Možná mě obránci trošku podcenili, zdálo se mi, jako by jeden spoléhal na druhého. Využil jsem mezery, zakřičel jsem si na Vencu Ondřejku, a ten mi to dal úplně ideálně. S brankářem Hruškou se známe ze Žižkova, možná čekal nějakou kličku, dloubák nebo jinou kulišárnu. Já jsem se snažil střílet k tyči.
Pak jste zažili pořádné nervy, že?
Bylo to strašné. Možná mohl ten gól přijít trošku později. Moc fotbalové krásy jsme pak nenabídli, připadlo mi, že na nás byl znát strach o výsledek. Proto jsem rád, že kluci vzadu podruhé v řadě udrželi čisté konto.
