Příprava na krizovou situaci se už bez plynových masek obejde. Ilustrační | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Branná cvičení se vrací do škol. S animací a bez plynových masek

  • 70
Japonská katastrofa potvrdila, že být připraven se vyplácí. Branná cvičení nám v paměti zůstávají hlavně jako "ulití se" ze školy s plynovou maskou na hlavě. Pravidelná simulace krizových situací se však do škol v moderní podobě postupně vrací. Lidé totiž často netuší, co by měli v případě katastrofy dělat.

Pochody v plynových maskách s igelitovými pytlíky na rukou před rokem 1990 zdiskreditovaly branné cvičení. To se teď do Česka vrací – příprava na katastrofy už ztratila absurdní nádech a události ze světa ukazují, jak je potřebná. Branná výchova se znovu vyučuje už na 1 600 českých školách a proniká i do firem.

Posledním argumentem pro její comeback bylo zemětřesení v Japonsku, které mělo díky připravenosti Japonců mnohem mírnější následky, než se předpokládalo. Pravidelná cvičení a neustálý příliv informací o možném nebezpečí podle odborníků pomohl lidem přestát i nejtěžší chvíle.

Češi by podle nich v takové situaci neobstáli – většina lidí by nedokázala reagovat ani na zvuk výstražných sirén, které se přitom pravidelně testují. Povinná cvičení jsou jedním z nejdůležitějších druhů obrany proti panice.

Nově bez plynových masek

Branné cvičení se do českých škol vrací pochopitelně v mnohem modernější podobě, než jak si ho lidé pamatují z 80. let. A bez plynových masek. Děti sedí před interaktivní tabulí, kde se zobrazují různé rizikové situace, třeba požár autobusu. Vše je animované, takže se rodiče nemusí obávat nějakého dětského traumatu z drsných záběrů.

"Učivo o mimořádných událostech jsme zařadili do jednotlivých předmětů a praktickou část řešíme soutěžemi," přibližuje ředitelka školy v Chotěboři Zdenka Königsmarková. Děti by tak měly být mnohem informovanější než nynější dvacátníci či třicátníci.

Ti nejsou většinou připraveni vůbec. "Lidé si obecně nevědí rady v mnoha případech, které vybočují z každodenního života. Už jen kontakt se zraněným člověkem vyvede mnoho lidí z míry natolik, že nejsou schopni mu pomoci," říká šéf Českého červeného kříže Marek Jukl. Podle něho Čechům chybějí zažité postupy, jak situace zvládat.

Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh, jenž kurzy pro školy pořádá, je přesvědčen, že třeba při jaderné havárii by u nás propukla panika. "Ta napáchá mnohem více škod než sama havárie. Lidé, kteří předem znají rizika, jsou schopni nebezpečí čelit i v případě, že si uvědomují, že jde o život. Když však člověk nemá naučené postupy, jedná iracionálně pod vlivem emocí a pudů. Je prokázáno, že IQ člověka se v krizové situaci sníží až o 50 procent," říká Hutta.

Houkají sirény. A co mám dělat?

Každou první středu v měsíci se v mnoha městech sice rozezní výstražné sirény – na zkoušku – ale většina lidí vůbec neví, co dělat, kdyby se rozezněly "naostro". Nevědí, že by se třeba v Praze mohli schovat do jednoho z 800 krytů s kapacitou přes půl milionu lidí.

"Domnívám se, že většina by začala přemýšlet o tom, jaký signál siréna vysílá. Přitom u nás už deset let existuje pouze jediný signál. Tedy kolísavý tón," říká Jukl.

A to máme navíc například oproti Italům výhodu. Záchranáři tvrdí, že Češi v Evropě jsou spíše racionálním národem, který hysterii nepodléhá tak snadno.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue