Od pátku sčítací komisaři přestávají roznášet formuláře domácnostem. Kdo je nemá, musí si je obstarat na hlavní poště ve svém městě. Jde stále o desetitisíce lidí a dá se čekat další nápor na pobočky.
Jak postupovat |
"Česká pošta počítá s tím, že bude-li to kapacitně možné, bude přepážky na sběrných místech posilovat," říká mluvčí České pošty Marta Selicharová.
Pošta se přesto chlubí, že situaci zvládá. Podle plánu prý do středy doručila už 83 procent dotazníků (a další nad plán lidem, na které tam komisař neočekávaně narazil). Obešla s nimi 99 procent domácností. Dotazníků zbývalo poště k roznesení už jen 157 tisíc (středeční údaj).
Někteří lidé se nedopatřením sečetli už nyní. Právě v Berouně včera dorazila důchodkyně s obálkou a již vyplněnými formuláři. Úřednicím nezbylo než je od ní vzít.
Je sčítání zbytečné, nebo ne?
Odpůrci letošního sčítání lidu, domů a bytů často namítají, že se v něm stát ptá na věci, které má dávno uložené ve svých databázích. Nebo ještě tvrději: že mu do řady údajů vůbec nic není. Jsou jejich námitky oprávněné?
Ptali jste se na to, jak se sečístHosty on-line rozhovoru byli v pátek místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal a projektová manažerka České pošty Ivana Rybáková. |
Redakce MF DNES probrala většinu otázek ve třech dotaznících a pokusila se najít praktické důvody, které by "zvědavost" statistiků mohly obhájit.
I mluvčí sčítání Jan Sedláček přiznává, že některé otázky zajímají jen omezenou skupinu lidí. Například informace o vyznání obyvatel, po nichž se pídí hlavně církve. Statistici se také mohou hájit, že k řadě údajů v databázích nemají přístup.
Třeba informaci o tom, zda je člověk svobodný, nebo sezdaný, mají matriky. Ale do jejich registrů se Český statistický úřad nedostane.
"Databáze určené pro různé účely se nesmějí podle zákona propojovat. Zčásti se proto opakovaně zjišťují stejná data. Plýtvá se časem lidí," zlobí se předsedkyně České demografické společnosti Jitka Rychtaříková.
Bydliště v rozhodný okamžik
Mnoho Čechů vůbec nebydlí v místech, kde mají trvalé bydliště. Takže se ve skutečnosti vlastně ani přesně neví, kolik mají která města obyvatel.
"Měli bychom postihnout realitu, kde člověk skutečně žije. Tam totiž využívá hromadnou dopravu a vyhazuje odpad," vysvětluje Sedláček.
Odpověď slouží radnicím při plánování rozvoje jednotlivých čtvrtí. Nově se uvažuje, že by se podle faktického bydliště přerozdělovaly obcím daně. Údaj o faktickém bydlišti se zkoumá vůbec poprvé.
Náboženská víra
Stát vyplácí mzdy kněžím, takže ocení informaci o tom, kolik lidí se hlásí ke kterému náboženství.
Ekonomická aktivita
Díky odpovědím lidí mohou kraje lákat do svých měst a vesnic investory. Vědí, jakou jim nabídnout pracovní sílu. Profese lidí se v této šíři zjistí jen při sčítání.
Mateřský jazyk, národnost
Stát díky těmto údajům může podporovat vzdělávání v menšinových jazycích. "Od určitého podílu menšin v obci jim vznikají různá práva, třeba na dvojjazyčné nápisy," upozorňuje Jitka Rychtaříková.
Bydliště matky v době narození
Pod "zašifrovanou" kolonkou se skrývá jednoduše otázka na migraci – jak daleko se dotyčný přestěhoval od dětství.
"Otázka je obvyklá i v jiných zemích a jinak se pohyb lidí nezjistí," míní Rychtaříková. Odpověď vypovídá hodně o zvycích Čechů – nepřímo i o tom, jak jsou ochotni se stěhovat za prací.
Údaje o dojíždění do práce či školy
Odpovědi poslouží při plánování dopravy v daném regionu, kde ji posílit a kde ubrat, kde dotovat spoje. V současné době se třeba zrovna vede debata o rušení autobusů ve středních Čechách.
Věk a počet dětí
Rozložení obyvatelstva podle věku může ovlivnit úvahu o rušení nemocnic nebo výstavbě mateřských škol. "Jedině z těchto dat můžeme zjistit počet bezdětných žen a plodnost v každé generaci," vysvětluje Rychtaříková. Díky odpovědím může vláda lépe odhadovat, jak se bude vyvíjet počet obyvatel a jak plánovat rodinnou politiku.
Počítač, internet
Jediná otázka na vybavení bytu. Odpověď zajímá obce, jež se rozhodují, jakým způsobem informovat občany a jestli ampliony rozhlasu nenahradit něčím modernějším. Dá se i plánovat pokrytí čtvrtí internetovými sítěmi.
Vytápění a materiál nosných zdí
Informace o tom, čím doma topíme, pomáhají při plánování dotačních ekologických programů. Údaj o tom, z jakého materiálu je postaven náš dům, je důležitý při plánování protipovodňových opatření. Vypovídá o tom, jak je dům odolný, kdyby přišly záplavy.
Vyjde tím také najevo, kolik lidí žije v panelácích. Z toho lze odvodit, kolik lidí bude chtít jednou změnit adresu a pořídit si lepší bydlení. Otázka na obydlenost domu má pomoci záchranářům při plánování taktiky při pohromách.
