VIDEO: Slimáky na zahrádce vysbírají žáby a na hnojení je hnůj

  • 19
Chemii farmář nepotřebuje, na škůdce ani na hnojení. Pro pěstování plodin musíte umět využívat kosmické vlivy a hnojit stačí přírodními prostředky. To všechno tvrdí farmář Vlastimil Kadeřábek se Sklenařovic, který hospodaří v horském údolí bez sítí a elektřiny.

I když se zdá téměř nemožné pěstovat si v horách vlastní zeleninu i obilí, farmář Vlasta dokáže být i v dnešní době v podstatě soběstačný. Už jedenáctý rok sám obdělává čtyři hektary svažitého pozemku v nadmořské výšce 650 až 700 metrů.

Kdo zná výsevní dny, může se pustit do zahradničení

"Něco vypěstovat v horách jsem schopen jen díky tomu, že se řídím astronomickými vlivy. Tedy podle pohybu planet," popisuje farmář tajemně něco, co vzápětí rozklíčuje. Zahrádkářům radí pořídit si každý rok aktuální příručku Výsevní dny, kterou vydává PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců ze Šumperka. Pěstování zeleniny i další práce kolem domu se prý budou dařit každému, kdo se podle ní bude řídit.  

Skleník z lahví od okurek se neosvědčil

"Všechno dělám ručně, proto mám minimální náklady," vysvětluje farmář, jakým způsobem náročné hospodaření zvládá. Jen elektřinu mu vyrábí solární panel a signál mobilního telefonu honí po stráni. Pokud tedy vůbec má mobil zapnutý; já čekala dva dny, než mi naskočila sms, že je dostupný. A pokud prší, jak tomu bylo koncem minulého týdne, tak je farma ve Sklenařovicích jednoduše bez proudu. A tedy i bez internetu – dokud opět nevyleze sluníčko. 

Aby úrodu v horských podmínkách uspíšil, postavil si Vlastik (jak mu říkají kamarádi) svépomocí i skleník. "Z velkých, několikalitrových zavařovacích lahví. Vypadal dobře, ale ukázalo se, že v něm mají rostliny tak málo světla, že živoří," poznal novodobý farmář na vlastní kůži trpkou zkušenost řady zahrádkářů, kteří podobné skleníky nadšeně budovali za dob největší slávy Přemka Podlahy.

Se skleníkem tedy počítat nemůže, přesto zvládá vypěstovat si i vlastní sadbu zeleniny. "Celer mám vysetý už od ledna, ten potřebuje růst deset měsíců," má Vlastik jasno v tom, co která rostlina vyžaduje. Letos se navíc rozhodl, že zkusí vypěstovat víc zeleniny, aby ji mohl nabídnout i na trzích. 

To všechno bez chemie, kterou nepoužívá ani na hnojení, ani na likvidaci škůdců. "Když se do přírody jednostranně nezasahuje, tak si se škůdci poradí sama. Housenky vysbírají kobylky, slimáky žáby, to mám vyzkoušené," konstatuje zkušený hospodář suše. Další rady, jak na slimáky, najdete v článku Na slimáky platí pivo, kachny, sůl, pichlavé bariéry i zahradní jezírko.  

Bude to ale také znamenat, že se farma neobejde bez brigádníků. "Protože jsem založil vedle své 3,5arové zahrádky ještě pole o ploše 10 arů, rozdělené do pruhů. A obdělat ho, to nebude legrace," tuší farmář dopředu, jak to bude náročné. Kdo by si tedy chtěl práci a život v horách třeba na pár dní vyzkoušet, může se s farmářem Vlastikem domluvit přes e-mail na webové stránce farmy Sklenařovice nebo přes facebook.

Odstavují se kůzlata, farmář začíná dělat sýr

Vlastův jídelníček se skládá hlavně z toho, co mu poskytuje vlastní zahrádka a stádečko ovcí a koz – tedy z obilovin, zeleniny, mléka a sýrů. Masa se téměř vzdal. Jediné, co mu přináší nějaký příjem je kozí sýr vyráběný podle staré přírodní receptury a dotace, na které dosáhne díky patnáctihlavému stádečku koz a dvou ovcí. "Patnáct kusů, to je maximum, co uživí moje louka. A čtrnáct je minimum pro získání dotace. Takže si nemohu dovolit zvířat ani víc, ani míň," odkrývá Vlastik, jak jeho malá farma funguje.

Kůzlata se začala rodit začátkem února, takže už je farmář pomalu odstavuje a z kozího mléka konečně může začít vyrábět sýr. "Dělám ho podle prastaré receptury. Místo syřidla si připravuju ryze přírodní mléčný extrakt. V podstatě používám stejný princip jako při výrobě mozzarelly. Té se můj sýr také nejvíce podobá," vysvětluje farmář, který se pouští i do ochucování sýrů bylinkami. Pokud byste si sami chtěli výrobu sýru vyzkoušet, návod najdete v článku Jednoduchý recept na domácí sýr, který snadno vyrobíte i v paneláku.  

Farmář Vlastimil Kadeřábek s ženami, které si vyzkoušely život na jeho farmě v Krkonoších.
Farmář Vlastimil Kadeřábek s ženami, které si vyzkoušely život na jeho farmě v Krkonoších.
Život na farmě může na první pohled vypadat idylicky, je to ale dřina.

Farmář Vlastimil Kadeřábek s ženami, které si vyzkoušely život na jeho farmě v Krkonoších.

Farmář si sám i pere či peče chleba, v zimě tká vlnu na vlastnoručně vyrobeném stavu, zkouší ji i barvit přírodními prostředky. I při těchto činnostech se řídí výsevními dny, zmíněnými v souvislosti s pěstováním plodin. "Když je plodový den, peču žitný kváskový chleba a kynutá těsta, protože bábovka a piškotová těsta se v těchto dnech připalují. Pro ty je dobrý listový den, kdy se naopak nedaří péct chleba – je těžký a jakoby nedopečený," popisuje, jak to funguje v kuchyni. 

Pečení kváskového chleba si také můžete zkusit, viz článek Upečte si poctivý celozrnný kváskový chléb, pochutnáte si.

Potřebuje takhle soběstačný chlap vůbec ženu? Ukázat by se to mělo v pravidelné pondělní reality show televize Prima Farmář hledá ženu. V pondělí večer se vysílá už popáté, dvacet minut po deváté večer.