Japonské otřesy by Česku přinesly apokalypsu, tvrdí seismolog

  • 227
Stejně ničivé zemětřesení, jaké udeřilo v Japonsku, by zpustošilo Prahu a otřáslo celým Českem. V rozhovoru pro iDNES.cz to říká seismolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Podle něj se východoasijský stát připravil na přírodní katastrofu dobře.

Jak hodnotíte sílu zemětřesení 8,9?
Je to výjimečná hodnota. Díval jsem do celosvětových statistik a za tři sta let je to šesté nejsilnější zemětřesení. Japonsko leží v oblasti, kde se musí počítat, že tam jednou za čas podobně mimořádně silné otřesy mohou nastat. Myslím, že ty současné jsou ale ukázkou toho, jak fungující a prosperující stát může být velmi dobře připravený na nečekaný problém. Tak silné zemětřesení poblíž Japonska se může opakovat až za několik let. Zároveň však nelze stoprocentně vyloučit, že k tomu dojde v nejbližší době.

Čistě teoreticky, kdyby k podobně silnému zemětřesení došlo v Praze, jaké by mělo následky?
To si nedovedu představit, ale nezůstal by kámen na kameni. Myslím, že město by bylo kompletně zničené. Otřesy by pocítili lidé v celé České republice i mnohem dál, protože i zemětřesení o síle 6,5 nebo 7 v severní Itálii či slovinských Alpách jsou znát v jižních Čechách a na jihu Moravy. Kdyby to bylo pod Prahou, tak by to bylo zlé. Ostatně jsme to viděli loni na Haiti. Jsou tady vysoké historické budovy, nikdo s tím při konstrukci nepočítal. Myslím, že by to byla opravdu apokalypsa.

Jak se můžou lidé na zemětřesení připravit?
Musíte přizpůsobit stavby, aby vydržely, územní plánování, aby se nezastavovala místa, kde hrozí sesuvy, a připravit obyvatelstvo, které je v Japonsku ohrožené zemětřeseními víceméně všude. Když je vše splněné a lidé se chovají spořádaně, následky se podaří minimalizovat.

Japonské tsunami

Mohou seismologové zemětřesení alespoň částečně odhadnout?
Stále jsme v tom, jak odhadnout čas, místo vzniku i sílu zemětřesení, bezradní. K zemětřesnému procesu dochází v tomto případě v hloubce 25 kilometrů a na povrchu jej nejsme schopní podchytit. Otřesy se zkoumají pomocí přístrojů jen zhruba 100 let. Podobná situace se neopakovala tolikrát, aby bylo možné ji odhadnout a porovnat měření. Například ve čtvrtek bylo v oblasti velmi silné zemětřesení o síle 7,2 asi jen 40 kilometrů od budoucího epicentra. Po otřesech síle 7 už obvykle nic silnějšího nepřijde. Ukázalo se ale, že to byl pouze předtřes. To je neobvyklé.

Nečekaný vývoj tedy ukazuje, že zemětřesení neprobíhají podle jednoho mustru?
Určitě. Zemětřesení je pohyb dvou horninových bloků, to je u všech stejné. Na jejich rozhraní ale vzniká celá řada trhlin, do nichž se mohou dostat tekutiny, které změní tření na ploše. Z toho vzniká složitý problém, který nelze věrohodně namodelovat a odhadnout tak výskyt dalších záchvěvů.

Je u takto silných zemětřesení nevyhnutelný vznik tsunami?
Není, ale v subdukčních zónách, kde se jedna litosferická deska podsouvá pod druhou, což je případ dnešního zemětřesení, je pravděpodobnost vysoká. Jako kdybyste stlačoval prkno na skokanském můstku dolů a pak ho pustil. I když pohyb vznikne hluboko pod zemí, projeví se i na oceánském dně. To se zdvihne klidně i o několik metrů a vytlačí obrovský vodní sloupec, který se začne gravitací roztékat do stran a vytvoří se vlna. Stejným způsobem vznikla tsunami na Sumatře před sedmi lety.

Jak daleko od epicentra lidé pocítí následky zemětřesení, byť třeba malé intenzity?
U tohoto zemětřesení do vzdálenosti 600 až 800 kilometrů, protože síla byla opravdu mimořádná. Například v Tokiu, vzdáleném bezmála 400 kilometrů, došlo k poškození budov a problémům v infrastruktuře.

Navzdory tragičnosti události, může katastrofa vědcům přinést nějaký přínos a pomoci se do budoucna lépe připravit?
Přínos zemětřesení spočívá v tom, že seismické vlny prozařují zemské těleso a přinášejí informace, jak to uvnitř zemského tělesa vypadá. Každé zemětřesení v takové oblasti také pomáhá tamní geovědní komunitě upřesňovat znalosti a lépe se připravit na další jevy, i když jedno zemětřesení nemůže přinést základní zlom v poznání.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video