V Centru pro varování před tsunami sídlícím na Havaji sledují hodnoty naměřené na východním pobřeží Japonska. (11. března 2011) | foto: AP

Japonsko zasáhlo páté nejsilnější zemětřesení novodobé historie

  • 2
Současné zemětřesení v Japonsku je pátým nejsilnějším zemětřesením novodobé historie. Od roku 1900 se zem třásla silněji jen v Chile, na Aljašce, v Indonésii a v Rusku.

Chile - 22. května 1960 (síla 9,5) Oblast kolem měst Valdivia a Concepción na jihu země byla zničena mohutným zemětřesením a následnými vlnami tsunami, které postihly i Havaj, Japonsko či Filipíny. Zemřelo dva až šest tisíc lidí.

Aljaška - 28. března 1964 (síla 9,2) Rozsáhlá území americké Aljašky a kanadského Yukonu a Britské Kolumbie byla poničena zemětřesením a tsunami. Zemřelo 125 lidí.

Indonésie - 26. prosince 2004 (síla 9,15) Otřesy na mořském dně na pobřeží provincie Aceh vyvolaly vlnu, která zdevastovala rozsáhlé pobřeží Indonésie, Indie, Šrí Lanky, Malediv a Thajska. Podle oficiálních vládních údajů zahynulo nejméně 228 tisíc lidí, včetně stovek cizinců a osmi Čechů (vše o tsunami v roce 2004 čtěte zde).

Síla zemětřesení

Magnitudo (síla) je veličina odpovídající energii uvolněné při zemětřesení. Nemá žádné stupně, obvykle přístroje zaznamenají hodnotu -2 až 9.

Udávaná síla je logaritmická. Magnitudo o 1 vyšší značí 31,62x více uvolněné energie (síla o 2 vyšší značí 31,62 x 31,62 = 1000x více uvolněné energie).

"Richterovo magnitudo" je zastaralé a odborníci ho nepoužívají. Bylo vhodné pro malá zemětřesení v podmínkách Kalifornie.

Intenzita otřesů je dvanáctistupňová škála, kde každému bodu přísluší slovní ohodnocení pozorovaných účinků na různé druhy staveb. Vztahuje se vždy ke konkrétnímu místu.

Rusko - 4. listopadu 1952 (síla 9) Zemětřesení na východě Ruska vyvolalo vlnu tsunami, která doputovala až k břehům Havaje, Chile a Peru. Většina zdrojů uvádí bez obětí, agentura AFP uvedla přes 2 300 mrtvých.

Japonsko - 11. března 2011 (síla 8,9) Zemětřesení zasáhlo severovýchodní Japonsko. Celé severozápadní Tichomoří bylo varováno před tsunami. Hlášeno zatím několik obětí a neupřesněné množství zraněných.

Ekvádor - 31. ledna 1906 (síla 8,8) Zemětřesení s epicentrem u břehů Ekvádoru a Kolumbie vyvolalo přívalovou vlnu, jež poničila pobřeží obou zemí a doputovala až k americkému San Francisku a do Japonska. Zemřelo 1 000 lidí.

Chile - 27. února 2010 (síla 8,8) Otřesy země s epicentrem v Tichém oceánu asi 320 kilometrů jihozápadně od Santiaga de Chile vyvolaly tsunami a nejvíce postihly okolí města Concepción. Zemřelo přes 520 lidí.

Aljaška - 4. února 1965 (síla 8,7) Zemětřesení vyvolalo vlnu, která podle zpráv z ostrova Shemya byla vysoká téměř 11 metrů. Nebyly zaznamenány oběti na životech.

Tibet/Indie - 15. srpna 1950 (síla 8,6) Severovýchod Indie a Tibet poničen zemětřesením, které zničilo více než 2 000 budov, zemřelo 1 500 lidí.

Aljaška - 9. března 1957 (síla 8,6) Zemětřesení u Andreanofových ostrovů probudilo sopku Mt. Vsevidof, jejíž erupce vyvolala 15 metrů vysokou vlnu tsunami, která doplula až k břehům Havaje. Nebyly zaznamenány oběti na životech.

Jak vzniká zemětřesení

Podívejte se na přehlednou infografiku

Indonésie - 28. března 2005 (síla 8,6) Zemětřesení západně od pobřeží indonéského ostrova Sumatra. Na ostrově Nias a souostroví Banjak si vyžádalo na 900 obětí.

Chile - 11. listopadu 1922 (síla 8,5) Zemětřesení v severochilském kraji Atacama postihlo i sousední Argentinu a vyžádalo si asi 800 obětí.

Rusko - 3. února 1923 (síla 8,5) Oblastí Kamčatky otřásly silné poryvy země. Nebyly zaznamenány oběti na životech.

Indonésie - 1. února 1938 (síla 8,5) Zemětřesení v oblasti jižní Indonésie vyvolalo vlnu tsunami, která zničila především povrch vulkanických ostrovů Kai a Banda. Nebyly zaznamenány oběti na životech.

Kurilské ostrovy - 13. října 1963 (síla 8,5) Zemětřesení se obešlo bez obětí na životech.

Indonésie - 12. září 2007 (síla 8,5) Třiadvacet mrtvých si vyžádalo zemětřesení, které zasáhlo indonéský ostrov Sumatra.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video