V novozélandském městě Christchurch se stále pohřešuje přes tři sta lidí a dalších 65 již bylo prohlášeno za oběti zemětřesení, které oblast postihlo v úterý. Dosáhlo stupně 6,3 na Richterově stupnici.
Katastrofa ovšem začala už čtvrtého září minulého roku. Tehdy Nový Zéland zasáhlo mohutné zemětřesení, jehož síla dosáhla stupně sedm na Richterově škále.
Úterní katastrofa není nic víc než pohrobek této zapomenuté události, tvrdí odborníci.
Špatný půlrok
"Tehdejší otřesy všechny překvapily, protože geologové o existenci zlomu, který otřesy způsobil, neměli ani tušení," řekl redakci Technet.cz odborník na modelování zemětřesení František Gallovič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Přehrajte si katastrofuod začátku |
Od té doby přístroje v oblasti zaznamenaly téměř pět tisíc dalších drobnějších následných otřesů. Většiny si na povrchu nikdo nevšiml, protože byly příliš slabé.
Každý je ovšem nyní může vidět na počítači v internetovém prohlížeči. A to díky Paulu Nichollsovi z University of Canterbury přímo v postiženém Christchurch.
Jeho webová stránka Christchurch Quake Map kombinuje Google Maps s údaji z novozélandské služby GeoNet. Ta shromažďuje informace o živelných pohromách včetně zemětřesení. A dává dobrou představu o rozsahu sil, kterým jeho město padlo za oběť.
Bylo to jako náletsvědci popisují zemětřesení |
Kvůli jejich množství je prohlídka celého časového období jen pro opravdu trpělivé povahy. Ale pro zajímavost si stačí prohlédnout záznamy za několik posledních dní.
Nekonečný seriál
Mapa Paula Nichollse také ukazuje, proč se Christchurch musí ještě bát budoucnosti.
Graf znázorňuje, že velké otřesy ze září, které způsobily jen materiální škody, uvolnily sice napětí v té "nejnapnutější" části zlomu Greendale, ale jinde napětí naopak zesílily. To se nyní postupně uvolňuje a vyvolává další zemětřesení.
Od září do února došlo k šesti otřesům silnějším než stupeň pět na Richterově stupnici. Otřesy z 22. února tuto hranici překonaly a dosáhly stupně šest.
A i když údaje novozélandských geologů ukazují, že celková energie akumulovaná na zlomu postupně klesá, nechtějí přísahat na konec otřesů. Jsou totiž známy případy, kdy k nim došlo i několik let po prvotním zemětřesení.
Město na hliněných nohou
Nichollsova mapka ovšem dává jen částečnou odpověď na otázku, proč zemětřesení z 22. února způsobilo takové škody na životech i majetku. Je z ní patrné, že epicentrum zemětřesení leželo blíže Christchurch než silnější zemětřesení ze září, které nikoho nestálo život. Protože energie seismický vln se vzdálenosti poměrně rychle klesá, tento faktor byl zásadní.
Neblahou roli pak patrně sehrálo podloží pod městem. Oblast Christchurch totiž leží na měkkých usazeninách s vysokým obsahem vody. "V takových oblastech může docházet i ke zvodnění podloží, takže celá budova nebo její část mohou doslova zajet do země jako do vody," přibližuje komplikovanou situaci František Gallovič.
Seismické vlny se navíc v usazeninách pohybují pomaleji, a tudíž s vyšší amplitudou. Půdu tedy rozkývají se o pár zlomků vteřiny později, ale zato výrazněji.
