Ústavní soud zpovídal Němcovou a Sobotku, vláda dál neví, zda uhájí škrty

  • 665
Kdo bude mít nárok na porodné a jak vysoká bude dlouhodobá nemocenská, mají v rukou místo politiků ústavní soudci. Už podruhé se sešli, aby rozhodli o stížnosti ČSSD na škrty, které loni na podzim prosadila vláda Petra Nečase, aby snížila schodek rozpočtu. Opozice si stěžuje, že přitom byla pošlapána její práva. Soud ale verdikt odložil na neurčito.

"K přijetí zákona byl využit jistý typ svévole vládní většiny," řekl soudu lídr ČSSD Bohuslav Sobotka. Poukázal na to, že škrty byly prosazeny ve stavu legislativní nouze bez toho, aby byla umožněna řádná obecná rozprava o návrhu. "Upřena byla i práva nově zvolených senátorů," uvedl Sobotka.

Aby si vláda nekomplikovala situaci v Senátu, který po podzimních doplňovacích volbách ovládli oranžoví, Senát schválil škrty ještě ve starém složení. Byť už bylo jasné, že byli zvoleni senátoři noví, a že složení horní komory parlamentu se výrazně politicky změnilo.

Balík sociálních škrtů snížil dlouhodobou nemocenskou, příspěvek na péči v prvním stupni závislosti z 2 000 na 800 korun měsíčně a omezil vyplácení porodného (jen za první dítě, a to ještě pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima). Zpřísnily se také podmínky pro vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

Wagnerová: Měnilo se naráz 18 zákonů a prakticky neproběhla rozprava

Jako svědka ústavní soudci v úterý pozvali předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou z ODS, aby obhájila, proč byla vyhlášena legislativní nouze, aby mohla vláda své záměry prosadit ve zrychleném režimu.

"Postupovala jsem tak, jak bylo i v minulosti při žádostech vlády běžné. Vyhlášení legislativní nouze jsem konzultovala s právníky, které Sněmovna má, a rozhodnutí musela potvrdit Sněmovna jako celek," řekla Němcová soudu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová při jednání Ústavního soudu v Brně. (22. února 2011)

Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová se při výslechu Němcové podivila nad tím, že i když balík sociálních škrtů měnil najednou 18 zákonů, vystoupit na jednání Sněmovny mohli jen ti, kdo mají přednostní právo, jako jsou třeba předsedové klubů. "Prakticky neproběhla obecná rozprava," uvedla Wagnerová.

Výslech Němcové, který trval déle než hodinu, se točil kolem parlamentní procedury. Pak došlo i na dotazy na Sobotku. Soudce Vladimír Kůrka se ho ptal na to, zda protestoval proti legislativní nouzi za vlády Jana Fischera, když se vláda s odbory dohadovala o zdanění zaměstnaneckých benefitů.

"Ne, ale v tomto případě hrozila stávka a řešil se mimořádný sociální konflikt," opáčil mu Sobotka. Před tím došlo na kuriózní moment, kdy musel Kůrka vyzývat Sobotku, že když je soudem tázán, měl by vstát.

Před čtrnácti dny před soudem svědčil osobně premiér. "Pokud by Česká republika nebyla schopna předvést schopnost snižování deficitu veřejných financí, hrozilo snížení jejího ratingu. Hospodářské škody mohly dosáhnout až desítek miliard korun," řekl Nečas ústavním soudcům.

"Celkové dopady zákona na státní rozpočet by byly zhruba 23,5 miliardy korun za celý rok. Kdyby začal platit o měsíc později, od 1. února, přišel by rozpočet o 1,96 miliardy korun (tzn. že by stát místo necelých 24 miliard ušetřil jen 22, pozn. red.)," přečetla v úterý u Ústavního soudu Wagnerová z odpovědi, kterou soudu v reakci na Nečasovo vystoupení poslala sociální demokracie.

Sociální demokraté napadli to, jak vláda škrty prosadila v legislativní nouzi

ČSSD napadla ve své stížnosti to, jakým způsobem vládní koalice škrty prosadila. Vláda podle ústavní stížnosti omezila práva opozice, protože k prosazení škrtů vyhlásila stav legislativní nouze a svolala kvůli tomu mimořádnou schůzi Sněmovny.

U Ústavního soudu leží ještě dvě další stížnosti ČSSD - jedna proti snížení státní podpory stavebního spoření, druhá proti tomu, že lidé v prvních třech dnech nemoci nedostávají nemocenskou. Rozhodnutí soudu o těchto dvou stížnostech lze očekávat až po verdiktu o sociálních škrtech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video