Protesty proti povolené demonstraci neonacistů v sobotu v Drážďanech vyústily v krvavou bitku. Jejími aktéry byli ale levicoví odpůrci neonacistů, kteří se střetli s policií.
Demonstranti zapalovali popelnice, vytvářeli ohnivé barikády ze dřeva a pneumatik polévaných hořlavinami, nakonec začali vytrhávat chodníkovou dlažbu a na policii vrhali déšť kamení. Policie proti nim nasazovala vodní děla a slzný plyn.
Odpůrci neonacistů zablokovali před hlavním nádražím připravovaný průvod několika set neonacistů, chráněný policií. Asi 500 neonacistů se po řadě hodin bezvýsledného čekání na uvolnění cesty dohodlo s policií, že se nechají pod její ochranou převézt vlakem do nedalekého Lipska, kde se pokusí vzpomínkovou demonstraci uskutečnit.
Odhadem 400 lidí se ale z Drážďan rozjelo rovnou domů. Lipská policie pak skupinu ve vlaku po příjezdu vůbec nepustila z nádraží s tím, že akce tam není nahlášena. Před nádražím se mezitím shromáždilo na 800 protidemonstrantů.
Lipská policie podle německé tiskové agentury DPA přiměla neonacisty, aby akci ukončili a ve skupinách se rozjeli domů. Zahraniční neonacisté byli vypovězeni ze země.
Město pochod neonacistů nechtělo, povolil ho soud
Pořádkové síly už odpoledne obklíčily na různých místech skupinky demonstrantů a snažily se jim zabránit v kontaktu s neonacisty. Policie očekávala, že se demonstrace proti neonacistům zúčastní okolo 20 tisíc lidí, z toho až tři tisíce příslušníků extrémní levice.
Jejich jádro tvořili přívrženci Zelených a Levice, k nimž se připojovaly skupinky krajní levice a anarchistů. Podle organizace Drážďany bez neonacistů vyšlo do ulic asi 15 tisíc lidí.
Na loňský pochod pravicových radikálů, který se uskutečnil 13. února, přijelo asi pět tisíc neonacistů. Postavilo se jim několik tisíc odpůrců, včetně českých, a akci tehdy zabránili. I letos do saské metropole vyrazili čeští odpůrci krajní pravice z Ústecka.
Město nechtělo neonacistům akci povolit, správní soud ale zákaz městské samosprávy zrušil a třem krajně pravicovým skupinám dovolil. aby uspořádaly vzpomínkové pochody na třech různých místech města. Jednu akci zaregistrovalo Mladé krajanské sdružení Východní Německo (JLO), ostatní dvě soukromé osoby.
Jako první se v poledne uskutečnilo neonacistické shromáždění na Norimberském náměstí. Zúčastnila se ho asi stovka neonacistů chráněných policií. Skupině asi tisíce protidemonstrantů přehradila policie vstup na náměstí, aby nedošlo k násilnostem. Studenti z nedalekých kolejí a levicoví aktivisté se opakovaně pokoušeli zátarasy prorazit.
Organizátoři Drážďany bez neonacistů opakovaně vyzývali účastníky k poklidnému protestu. Někteří umělci, kteří se připojili, pořádali v ulicích krátké koncerty. Také v řadě drážďanských kostelů se konaly tiché protesty proti neonacistům.
Podle serveru německého listu zastavovala policie autobusy přivážející protidemonstranty ze vzdálenějších oblastí ještě před okrajem Drážďan, odkud pak aktivisté museli do centra jít "hodinu i více pěšky", pokud se chtěli protestu zúčastnit.
Drážďanská policie původně očekávala účast v demonstracích proti neonacistům až 20.000 lidí, z toho na 3000 příslušníků extrémní levice, na druhé straně pak asi 4000 neonacistů. Podle odhadů z pozdního odpoledne se ale neonacistů sešel jen necelý tisíc, počet protidemonstrantů se pohyboval kolem 15.000.
Organizátoři ze sdružení Drážďany bez neonacistů však mluví o 21.000 svých přívrženců. Podpořit je chtěli i čeští odpůrci neonacistů z Ústecka, kteří oznámili, že se v sobotu vydají do Drážďan. Není však zatím jisté, že se jim to podařilo.
Bombardování DrážďanNeonacisté si připomínají bombardování města západními spojenci z 13. a 14. února roku 1945, kdy zahynulo asi 25 tisíc lidí a velká část města byla zničena. Pravicoví radikálové to označují za "bombový holokaust" německého národa. |