Odstoupím, ohlásil jemenský prezident a Washington ztratil dalšího spojence

  • 23
V blízkovýchodním dominu padla další kostička. Po egyptském hegemonovi Husním Mubarakovi ohlásil svůj odchod i jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih, který stojí v čele země už 30 let. Spojenec Washingtonu v boji proti teroru ale svým prohlášením opozici neukonejšil a v jemenských ulicích dál demonstrují tisíce lidí.

"Lidé chtějí změnu režimu. Ne korupci, ne diktatuře," rozléhalo se na prostranství před univerzitou v San'á. Od časného rána skanduje v jemenské metropoli přes dvacet tisíc protivládních demonstrantů. Jen o kus dál se sešli příznivci hlavy státu.

Největší protest za posledních čtrnáct dní nazvali nespokojenci Den hněvu a inspiruje se událostmi v Tunisku a v Egyptě. Tlaku ulice už včera podlehl i prezident Alí Abdalláh Sálih a oznámil, že v roce 2013 odstoupí a na post hlavy státu nebude kandidovat ani jeho syn.

Demonstranti v jemenských ulicích žádají hlubší politické reformy (3. února 2011)

Sálih opozici nabídl, aby se zapojila do vlády národní jednoty. Prezident rovněž oznámil odklad parlamentních voleb stanovených na 27. dubna. Jenže demonstrantům to nestačí a do ulic přišli vykřičet svoji touhu po rozsáhlejších reformách.

Bojiště proti al-Káidě v ohrožení

JEMENSKÝ PREZIDENT

Sálih se postavil do čela Severního Jemenu v roce 1978 a od roku 1980 vládne sjednocené zemi. Od roku 1999 je prezident v Jemenu volen obyvatelstvem v přímých volbách na dobu sedmi let s možností jednoho znovuzvolení. Sálih by si tedy musel po zvolení v roce 1999 a 2006 pro příští volby hlavy státu zajistit změnu ústavy. Příslušný návrh, který by otevřel cestu k volbě prezidenta na doživotí, měli poslanci začít projednávat 1. března.

autor: ČTK

Vadí jim především chudoba, nezaměstnanost, která dosahuje čtyřiceti procent, a také rostoucí ceny potravin a absence politických svobod. Nelíbí se jim také, že zemi neustále svírají šarvátky separatistů a boje islamistických skupin.

Příznivci prezidenta žádají ekonomické a politické reformy také, ale věří, že bezpečnost a stabilitu může zajistit jen stávající hlava státu. Jiskra protestů sice přeskočila i do dalších jemenských měst, ale zatím se obešly bez násilí.

Na překotný vývoj hledí se zatajeným dechem ve Washingtonu. Sálih, který Jemenu vládne od jeho sjednocení v roce 1980, je totiž významným spojencem v boji proti teroru. Jemen je přitom po Afghánistánu druhým nejdůležitějším bojištěm proti al-Káidě.

Kromě boje s al-Káidou čelí vláda v San'á separatismu na jihu země a snaží se upevnit mír se šíitskými rebely na severu, to všechno na pozadí zdrcující chudoby svých obyvatel. Třetina Jemenců trpí chronickým hladem.

PROTESTY ZACHVÁTILY I SÚDÁN

Protesty se přelily také do Súdánu, kde lidi trápí především ekonomické obtíže a svízelná politická situace. Protestní hnutí zesílilo o víkendu a v pondělí, kdy se demonstrací v Chartúmu svolaných studentskými předáky zúčastnily stovky lidí.

Při ostrých střetech s policií bylo na 70 lidí zadrženo. Policisté zatkli i sedm novinářů, několik lidí při střetech utrpělo zranění. Protesty zřejmě posílilo nedělní oznámení výsledků referenda v jižním Súdánu, podle nichž se 99 procent účastníků vyslovilo pro nezávislost této převážně křesťanské a bohatší části země.

Autor: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video