V nizozemské lize se předtím trefil jen čtyřikrát, ale zaskvěl se už v Evropské lize, a to proti Borisovu. V prvním vzájemném utkání na půdě běloruského celku přispěl jedním gólem k výhře 4:1 a v domácí odvetě dal první i druhou branku postupové výhry 3:0.
"To je fantastické, ještě nikdy se mi nic takového nepovedlo," rozplýval se hráč, jenž dokázal míč dopravit do branky pravou i levou nohou a také hlavičkou.
Sigthórsson vzbudil ve světě velkého fotbalu rozruch už jako sedmnáctiletý mladík. Původně totiž přislíbil, že rozšíří řady "Wengerovy školky" v Arsenalu. Pak si jej ale k osobnímu rozhovoru pozval jiný velký trenér Louis van Gaal.
Slovo dalo slovo a v létě 2007 se nadějný útočník stal hráčem ambiciozního nizozemského celku. Anglická média tehdy psala, že si ho londýnský klub nechal Van Gaalem ukrást.
Přestože měl údajně slíbeno, že se hned připojí k A-týmu, zůstal jako budoucí posila Alkmaaru hráčem domácího HK Kópavogur. Van Gaal mezitím odešel do Bayernu, ale na nadějného Seveřana pod smlouvou si vzpomněl i jeho nástupce Gertjan Verbeek.
"Jsem šťastný, že jsem si vybral Alkmaar," prohlásil zdvořile po svém loňském příjezdu na krásný stadion na předměstí nizozemského maloměsta. "V Arsenalu bych byl amatérem, tady mi umožnili podepsat profesionální smlouvu, takže jsem cítil větší možnost, že si zahraju mezi dospělými."
Verbeek přiznal, že po dvou remízách, jimiž Alkmaar zahájil nový rok, uvažoval o tom, že nechá Islanďana na lavičce. Po konzultacích s hráči se však rozhodl k jiným změnám v sestavě a vyplatilo se.
Sigthórsson prošel všemi mládežnickými reprezentacemi ve své zemi a v pěti dosavadních zápasech za islandský A-tým dal tři góly.
