"Jejich bolest je neměřitelná a jejich ztráta nedocenitelná, tato iniciativa jim ale může alespoň trochu pomoci," poznamenala brazilská prezidentka Dilma Rousseffová v souvislosti se zhruba jednadvaceti tisíci lidí, kteří podle OSN přišli při nedávných povodních o střechu nad hlavou. (více o povodních zde)
Tragické záplavy a sesuvy půdy, které si dosud vyžádaly 830 obětí a více než 500 pohřešovaných, se staly první těžkou zkouškou třiašedesátileté Rousseffové v nejvyšším úřadu, do něhož nastoupila začátkem ledna.
Někdejší šéfka kanceláře oblíbeného prezidenta Luly slíbila, že výstavba v nejpostiženější oblasti na jihu Brazílie začne do konce měsíce. Federální kabinet zaplatí stavbu šesti tisíc domků, zbylé dva tisíce budov zafinancuje konsorcium stavebních společností.
"Taková katastrofa se nesmí opakovat," dodala podle britské stanice BBC s tím, že je třeba zlepšit protipovodňová opatření. I na to vláda vydá určitou část peněz ze svého rozpočtu. A riodejaneirský kabinet v čele s guvernérem Sérgiem Cabralem má za úkol zajistit obecní pozemky a postarat se o placení měsíčních poplatků a splátek těch nejchudších rodin.
NEJHORŠÍ TRAGÉDIENeštěstí je podle statistik OSN druhým nejhorším v brazilské historii, více obětí si vyžádala jen epidemie meningitidy, která v roce 1974 zabila 1 500 lidí. |
Jenže každá strana má svůj rub a líc. Záleží totiž i na tom, kde vláda domky postaví. Prudké deště a následné sesuvy půdy jsou v největší zemi Latinské Ameriky poměrně časté a skoro vždy si vyžádají oběti na životech. A není to tím, že by Brazilci nevěděli, kde se nacházejí rizikové oblasti.
Přeživší chudí se ale skoro vždy takřka okamžitě vracejí do svých poničených příbytků na rozmáčených svazích při okrajích velkoměst a znovu narychlo budují nekvalitní chatrče. I přes zákazy úřadů.
Vláda jim totiž většinou zajistí pozemky daleko od měst, kde není žádná infrastruktura, takže se lidé nemají jak dostat do práce. Vyřešit tento problém tak nebude nic snadného.
13. ledna 2011 |