Petr Hrabčák má s lámáním karbonových hokejek osobní zkušenost. Jeho syn hrával hokej a všímavý otec na zimních stadionech zjistil, že hokejky z drahého karbonu moc nevydrží a často se lámou.
Koupit novou přijde na tři až pět tisíc korun. Slepit s příruční sadou, kterou vymyslel Petr, to jde za babku. Řada hokejových klubů a rodičů, kteří investují do svých talentovaných synů, by tak mohla ušetřit.
Čtvrtina hokejek nemusí skončit v odpadu
"Hokej u nás hraje deset tisíc aktivních hokejistů, kteří za jednu sezónu zlomí asi 40 tisíc hokejek, zhruba čtvrtina by šla opravit,“ vypočítává Petr Hrabčák před investory. "A opravuje hokejky už někdo jiný, třeba i jinak?" sonduje investor Ivan Pilný.
Konkurence v nápadech, jak hole spravovat, prý v Česku velká není. Petr ví jen o dvou lidech a jeden z nich už chce od něj sadu na lepení zlámaných holí kupovat. Celá vychytávka, jak hokejku opravit za pár korun, spočívá v chytře tvarované vložce, která oba lepené díly propojí. Petr ji vymýšlel a testoval několik měsíců.
"Opravím takto 40 až 80 holí měsíčně," předvádí investorům názorně svou metodu a slova mu najednou začnou na jazyku drhnout. "Už nemůžu mluvit, omlouvám se, mám úplně slepený jazyk, " vyžádá si krátkou pauzu. Pohotový Michael Rostock nabízí svou vodu, aby se Petr napil, jazyk rozlepil a mohl pokračovat. "Buďte rád, že není cukrová," vtipkuje.
Co je Den DČeská televize vysílá od 13. ledna 2011 třetí řadu pořadu Den D, ve kterém lze získat peníze na uskutečnění podnikatelského nápadu. Uchazeč si může říct investorům o částku od 200 tisíc do 3 milionů korun. Investoři pak do jeho nápadu mohou, ale nemusejí investovat. Třetí řada má opět 13 dílů jako dvě předchozí řady. Sami žadatelé řeknou, kolik peněz potřebují a jaký podíl nabízejí. Částka, o kterou si podnikatel řekne, je neměnná, ale o podílu investorů se dá smlouvat. Investoři totiž vkládají do projektů své vlastní peníze. Pravidla najdete zde. |
Česká vychytávka se dá snadno ukradnout
Opravovat zlámané hokejky Petr Hrabčák ale nemíní. Rodinná firma, kterou chce založit, chce příruční sady na lepení hokejek vyrábět a prodávat i do zahraničí. Martu Novákovou proto zajímají exportní možnosti.
RozhovorTomio Okamura: "Do poslední chvíle netušíme, s čím před nás soutěžící přijdou." Rozhovor s Tomiem Okamurou čtěte zde. |
"Chceme se prosadit v České republice, na Slovensku, v Polsku a pak v Rusku. Tedy v zemích, kde lidé myslí na každou "korunu" a raději hokejku opraví, než koupí novou. V západní Evropě nebude odbyt tak velký, kluby mají více peněz, jsou dobře zajištěné," míní Petr.
Propočty nákladů na rozjezd rodinné firmy, ve které mohou investoři za jeden milion korun získat 30procentní podíl, jsou podle nich ale na vodě a nesedí. Petr chce dát do výroby příručních sad celkově 200 tisíc korun a marketingové náklady mají za tři roky dosáhnout 700 tisíc korun. "Budu objíždět stadiony, kontaktovat odběratele osobně, prezentovat svůj systém na veletrzích a výstavách," obhajuje Hrabčák vysoké výdaje za marketing.
Všichni investoři se navíc shodují, že nápad lze snadno ukrást, protože ho Petr nemá patentovaný. Dana Bérová investici odmítá jako první. Ostatní zatím vyčkávají.
"Dělal jste nějakou patentovou rešerši, konzultoval jste to s nějakým patentovým odborníkem?" ptá se Ivan Pilný. Petr přiznává, že získat patent trvá dlouho a navíc to je hodně drahé. Určitě by ale mohl svůj nápad nechat zapsat na patentovém úřadě jako průmyslový vzor. "Řekli mi, že je to možné." Ani Michael Rostock nemíní investovat do něčeho, co lze snadno okopírovat. "Nemám zájem," říká jasně.
Investoři ke Dni DNa přehled investorů ve 3. řadě Dne D se podívejte zde. |
Nápad by ho moc neuživil, spočítá Okamura
"Měl jste si dát větší práci, přicházíte si říct o poměrně hodně peněz, podcenil jste přípravu," hodnotí Ivan Pilný. Celý projekt na něj působí nedůvěryhodně a jako investor o něj rovněž zájem nemá. "Vám možná nějakou dobu trvalo, než jste našel správný postup, ostatním to ale nebude trvat tak dlouho. Určitě se tím budete dobře živit se synem a bratrem, ale beze mě. Děkuji, zájem nemám," říká otevřeně i Marta Nováková.
Poslední šanci může dát Petrovi ještě Tomio Okamura. Má ale značné výhrady také k finančnímu plánu "Petře, jestli vás to bude dobře živit, o tom silně pochybuji." Mzda tří zaměstnanců má totiž v součtu dosáhnout něco přes 400 tisíc korun ročně. "Ale v prvním roce budeme pracovat dva," upřesňuje Hrabčák. "Spokojit se s platem 20 tisíc korun měsíčně, tomu já neříkám dobře se živit, což se asi shodneme," kontruje Okamura a investovat do nápadu rovněž odmítá.
Ve čtvrtek na ČT 1 od 20:50 uvidíte
|
