Zařízení bylo navrženo tak, aby dokázalo zachytit barvy, které jinak atmosféra Země - zejména vodní páry - blokuje. SOFIA, létající ve výšce přes 40 tisíc stop (nad 12 kilometrů), tak umí zobrazovat snímky kombinováním vlnových délek 19,7 mikronu a 37,1 mikronu.
Druhou zmíněnou vlnovou délku nedokáže zobrazit žádný jiný teleskop na Zemi ani v kosmu, podotkla NASA.
Snímky observatoře SOFIA poslouží vědcům v odhalování dosud neznámých mechanismů vzniku hvězd. Právě mlhovina M42 - jinak mlhovina v souhvězdí Orion - patří mezi aktivní "líhně" nových hvězd.
Další výzkum by mohl přinést náhled do hvězd, které se právě "rozsvěcují". I tato fáze života hvězd čeká na hlubší prozkoumání.
Observatoř SOFIA pořídila první snímek v květnu 2010 a v listopadu uskutečnila první vědeckou misi.
SOFIA je nástupcem Kuiperovy létající observatoře (KAO), která ukončila činnost v roce 1995. Nástupnický projekt se ale potýkal s odklady. Vědci mohou díky speciálnímu vybavení pozorovat barevnou hloubku světla v infračerveném spektru, které neblokuje atmosféra.
Vesmírné teleskopy rovněž umožňují pozorování v této části spektra, SOFIA ale nabízí větší přizpůsobivost. Orbitální observatoře totiž potřebují údržbu, pokud už rovnou nestartuje nová mise - a lety raketoplánů jsou drahé.
K podobným výzkumům je možné použít stratosférické balony, ty jsou ale obtížně ovladatelné, dodal profesor Terry Herter z Cornellovy univerzity v Ithace.
FOTOGALERIE NA WEBU NASAProhlédněte si všechny fotografie týkající se mise |