"Těsto stojí zhruba 5 korun, za jeden den jsme ale schopni prodat trdelníky i za 65 tisíc. Záleží ale na místě, kam se postavíme, někde tržby dosahují jen tisíce korun," sděluje mi prodavač na jednom z pražských vánočních trhů v okamžiku, kdy si od něj kupuji sladkou pochoutku za 50 Kč a ptám se, jak se vede.
Po této informaci se ho neptám na jméno, protože je mi jasné, že kdyby věděl, že o takto rozkrytém účetnictví napíši, velmi by litoval, že mi to byl řekl.
Boom trdelníků opadá, říká prodejce, který je nabízí 7 let
Že je prodej trdelníků dobrý byznys, potvrzuje nepřímo i Radek Luka, který se do jejich výroby pustil po studiu České zemědělské univerzity v Praze. "Dělám i jiné věci, ale tohle je hlavní příjem. Ekonomiku se mi ale rozebírat nechce, abychom neměli nové konkurenty," říká podnikatel.
Do výroby teplé sladké pochoutky se bez jakýchkoliv pekařských zkušeností pustil v roce 2003 poté, co si na jarmarcích všiml, že se u stánku s trdelníky vytvářejí dlouhé fronty. "Zaujalo mě to, a tak jsem se na to dal taky. Boom trval několik let, letos poprvé ale cítím, že zájem o trdelníky upadá," říká trochu posmutněle Luka.
Podle něj je znát, že lidé v krizi šetří, ale za mírně slabšími tržbami stojí i to, že na trh vstoupili další prodejci. Trdelníky tak už nejsou pro lidi takovou vzácností a zájem o ně slábne. "Někteří prodejci nám také kazí kšefty tím, že dělají nekvalitní trdelníky. Když si je člověk koupí a nechutnají mu, tak si příště rozmyslí, aby si ho kupoval, a doplatí na to i druzí prodejci," vysvětluje Luka další důvod slábnoucího zájmu o jeho výrobky.
Výnosný byznys
Ačkoliv prodejci staročeské pochoutky musejí vydat peníze také na další věci, než je těsto, například na výplaty brigádníků, nájem stánku, rošt s válečky nazývanými trdla, nebo na palivo (plyn či dřevěné uhlí), stále jim v kase zůstane dost peněz. Bez odvodů až dvě třetiny denního příjmu.
Nejvíce peněz musejí zaplatit za nájem. Například prodejci trdelníků na náměstí Svobody v Brně musejí podle mluvčí Brněnského kulturního centra (BKC), které vánoční trhy v moravské metropoli pořádá, platit za pronájem malého gastrostánku 99 tisíc korun za dobu celého adventu. Provozovatelé velkých gastrostánků, kteří kromě trdelníku nabízejí například i klobásy či svařák, pak musí centru vyplatit 210 tisíc korun. Prodávat ale mohou až do konce roku.
TrdelníkTrdelník se vyrábí z kynutého těsta, které se namotává na válec, takzvané trdlo (původně bukový či dubový dřevěný válec, dnes kovový). Poté se peče nad žárem a nakonec se obaluje ve směsi skořice, cukru, vanilky a oříšků. Skořice jde nahradit i kakaem či kokosem. Dnes je už možné péct trdelníky i doma - kynuté těsto se namotá na válečky na kremrole a v polovině doby pečení se v troubě otočí tak, aby bylo upečené rovnoměrně. Na jarmarcích či trzích se trdelník prodává podle lokality za 40 až 60 Kč. Nejvíce si ho kupují děti. |
"Vedle pronájmu pak prodejci nabízejí benefity v řádu tisíců korun, které používáme na doplnění programu trhů," vysvětluje mluvčí BKC Jana Fantová další náklady, které provozovatelé stánků vydávají. Benefity, například v podobě trdelníků zadarmo, jsou prodejci ochotni poskytovat proto, že díky nim mají větší šanci vyhrát výběrové řízení na obsazení prodejního stánku
Po sečtení obou položek tak vychází, že brněnští vánoční prodejci musí denně na nájem v průměru vyčlenit necelé 4 tisíce korun. I kdyby v Praze byly nájmy vyšší, více jak 10 tisíc denně prodejci stranou na nájem určitě neodkládají.
Vedle nájmu jsou pak pro prodejce trdelníků velkou položkou také platy prodávajících brigádníků. Ti bývají dva až tři a také jejich denní mzda nepřekročí více než 10 tisíc korun. Po započtení dvou klíčových položek nákladů a připočítání nákladů na těsto tak vychází, že při tržbách 65 tisíc korun mohou prodejci denně vydělat až 40 tisíc korun hrubého.
Vánoce jsou však pro prodejce žně, a tak při jiných příležitostech či na méně frekventovaných lokalitách mají zisky mnohem nižší. I tak si však dokážou zajistit upečeným kynutým těstem dobré příjmy.
HistorieTrdelníky pocházejí původně z Maďarska. V osmnáctém století je na sever a západ přivezl pravděpodobně maďarský generál a básník József Gvadányi spolu se svým sedmihradským kuchařem. Některé prameny ale uvádějí, že se trdelník do Česka dostal příchodem Valachů, kteří se v 14. až 17. století stěhovali na české území z Rumunska. V tehdejší době ale ještě těsto neobsahovalo kvásek. Trdelník nesměl chybět zejména na svatbách, křtinách a při církevních svátcích. Nosíval se jako dárek rodičkám v šestinedělí a hojně se připravoval na sv. Jiří, protože symbolizoval hady. |
