stylová premiéraUvedení Tron: Legacy 3D v kině IMAX v Praze doprovodí unikátní výstava historických herních automatů arkádových her. Připraveno je 12 herních retro automatů včetně několika skutečných legend (Operation Thunderbolt, Blasteroids, Special Criminal Investigation, D-Day, Rampage, Rolling Thunder, Klax , Xevious, Salamander, Galaxian, Space Invaders, Sega Mega-Tech). K vidění a hře budou automaty především o víkendu 17. – 19. 12. Vedle her připravilo kino IMAX i jednu z prvních veřejných projekcí filmu vůbec: v noci z 15. na 16. 12. v 00:01. |
Když se řekne Tron, vybaví se každému zasvěcenému divákovi dvě věci: futuristická vozítka a svítící kostýmy. To druhé měla na starosti návrhářka, která už pracovala na hitech jako Strážci - Watchmen nebo X-Men Origins: Wolverine.
Takže s přiléhavými hi-tech oblečky měla zkušenost. Přesto ji nároky Tron: Legacy 3D trochu zaskočily. "Byl to první film, kde jsme neměli žádnou představu, jak bude ve výsledku vypadat. Vznikal digitálně, po částech a svět, který jsme vytvářeli, znal jen režisér. Znamenalo to vymýšlet něco, co nikdo z nás nezažil, ale přitom to všichni znají - Tron z roku 1982 je přece jen legenda," řekla Christine Bieselin Clarková.
Futuristické retro
Úkol jí prý navíc komplikoval fakt, že sice pracovala s futuristickými designy, ale zároveň do nich musela vkomponovat nostalgii zašlých časů.
Tron je jako klip dokonalý...... jako fim pokulhává |
"Ústřední hrdina, programátor Kevin Flynn, zmizel ve světě počítačových her někdy koncem osmdesátých let. Prostředí, které si v něm vybudoval, proto vycházelo z jeho osobních vzpomínek a ty byly vázané na zmíněnou éru. V podstatě jsme tak museli vymýšlet něco jako futuristické retro," vysvětluje Clarková. Druhou velkou výzvou byl pak systém fosforeskujících kombinéz.
"Samozřejmě, že by to šlo dělat podomácku a dát hercům do kapes baterky. V takových oděvech by se však nemohli pohnout," říká Clarková s tím, že proto bylo nutné vyvinout úplně nový druh textilu. Ten musel být extrémně tenký, pružný a ještě měl sám svítit, nikoliv jen odrážet světlo.
"Oslovili jsme tři společnosti. Dostaly peníze a úkol: vymyslete to. Uspěla jediná, přičemž látku, která se používá na japonské neprůstřelné vesty, přetvořila v naprostou novinku," konstatuje hrdě kostymérka s tím, že revolučnímu dílu odpovídala i cena. "Na ulici v tom asi ještě dlouho nikoho neuvidíte," směje se. Výsledkem byly odolné, leč slabé trikoty se všitými lithiovými bateriemi, které vydržely svítit dvanáct minut. "Museli jsme neustále kontrolovat čas a šetřit energii, a tak kromě tradičního Akce! zahajoval režisér každou scénu také povelem: Rozsviťte herce!" vzpomíná designérka.
Zákeřné podpatky
Kromě technických fines bylo pro Clarkovou natáčení nového Tronu mimořádné ještě z jednoho důvodu. "U každého filmu se najde někdo, kdo si stěžuje na kostýmy. Tady ne. Jakkoli mohly být kostýmy nepohodlné, nikdo neřekl ani slůvko. Všichni se skvěle bavili," říká.
Tedy s výjimkou dam, které v úvodu filmu vrávorají na vysokých podpatcích. "Učily se to chudinky týden, ale ani tak to není dokonalé. Což je mimochodem kouzlo reality - nikdy nebude stoprocentně perfektní. A je to tak správně," dodává.
První kostým vznikal tři měsícePro film vzniklo 152 kostýmů, na nichž pracovalo 275 lidí a vyšly na 13 milionů dolarů (asi 250 milionů korun). První kostým vznikal tři měsíce, každý další zhruba tři týdny. Do přiléhavé kombinézy ze speciálně upravené pěny pomáhali každému herci čtyři další lidé. Návrhy kostýmů vznikaly výhradně na počítači, kam se naskenovala těla jednotlivých protagonistů. Baterie, díky nimž obleky svítí, měli herci ukryté v disku na zádech; na něm je držel magnet. Z "tronovské" módy už začínají čerpat komerční návrháři: Versace už dokonce přišel s kolekcí nazvanou Tron. |