Představení se odehrává v hospodě, je zde alkohol oním povznášejícím nápojem bohů?
Spíš naopak. Šest mužů a jedna žena se snaží pomocí pár lahví zapomenout na své potíže a skryté frustrace nebo se z nich aspoň vykecat. Alkohol je moc nepovznese. Funguje to tak, že se možná vymluví, ale rozhodně si nic nevyřeší. Navíc se zdá, že o to vlastně ve skutečnosti ani nestojí.
Je text Rolanda Schimmelpfenniga náročný?
Je to zvláštní text a to mě baví. Na každé zkoušce objevujeme další vrstvy. Na první přečtení jsem vůbec nepochopil souvislosti, které nyní začínají vyplouvat. Na jednu stranu je Ambrózie silně stylizovaná, na stranu druhou je to hra surová, místy naturalistická.
Upoutávka na divadelní představení Ambrózie
Inspirujete se vlastními hospodskými zkušenostmi?
Hospodské posedávání zná asi každý z nás a stejně tak i rituály, jak to po zavírací době a v alkoholickém opojení probíhá. Třeba to, že člověk mluví, všichni ho poslouchají, ale doopravdy ho vlastně nevnímá nikdo. Každý z nich je uzavřený se svými myšlenkami ve vlastní bublině a jen čekají, až dotyčný přestane mluvit, aby se mohli vykecat zase oni.
Vy svoje problémy neřešíte alkoholem?
Po nějakých zkušenostech vím, že problémy alkoholem nevyřeším. Jediné, co mi pomůže vyřešit, je momentální nálada. Jak se říká, všechno má svou mez. Já osobně mívám děsné kocoviny, takže se raději krotím. Ale včera jsem tady v kavárně "pracovně" seděl do dvou hodin v noci a snažil se pochopit svou postavu...
A podařilo se? Hering, kterého hrajete, je dost záhadný.
Důvod, proč vysedává v hospodě, je sice trochu tajemný, ale není třeba to příliš démonizovat - prostě chodí chlastat. Chce létat a alkohol mu ten zážitek umožňuje, přestože je to iluze. Cítím u něj silnou potřebu po nějakém intenzivním prožitku. Hering má mladou pohlednou ženu, která si pro něj dokonce do hospody přijde, ale on s ní domů neodejde, dá přednost Ambrózii ve formě červeného vína, piva a absintu. Schimmelpfennig své postavy servíruje dost syrově.
