Zima rozdělí Česko: v jedné polovině bude pršet, ve druhé sněžit a mrznout

  • 490
K řetězci klimatických extrémů se v Česku přidá i letošní zima. Republiku podle klimatoložky Taťány Míkové rozdělí teplotní rozhraní, kdy na jihu Moravy může pršet, zatímco sever ochromí ve stejné chvíli sněhové závěje. Střet mezi chladem a zimou bude typický pro následující týdny.

Co se děje s počasím? Je podzim a Česko se "topí" ve sněhu.
Astronomové určují sice zimu až od slunovratu 22. prosince, ale meteorologové ji mají od včerejška až do konce února. Pravda ale je, že v posledních desítkách let jsme tak značný teplotní výkyv, kdy před čtrnácti dny padaly rekordy kolem dvaceti stupňů nad nulou, ale­ teď hrozí minus patnáct, nezaznamenali. Naposledy něco podobného bylo snad jen v letech 1968 či 1969. Loni přece přišel první nápor zimy už v říjnu – i když pak sníh rychle roztál a nevládly mrazy. Znovu pak sice zima udeřila později, ale pokud jde o sníh i v nížinách, patřila k jedněm z nejvydařenějších. Byla to čtyřicetiletá zima.

A teď ten sníh vydrží celou zimu?
Zatím se zdá, že na horách určitě. V nížinách je to ale na hraně: příští týden však přímo nad Českem zavládne teplotní rozhraní. Na jihovýchodě se teploty vyšplhají až k osmi stupňům nad nulou, zatímco severozápad bude ve znamení celodenních mrazů. To znamená, že na jihu Moravy bude pršet a severozápad Čech ovládne trvalý mráz se sněžením. Počasí má být doslova rozčísnuté. Zažijeme velké teplotní i srážkové rozdíly.

Prezident Václav Klaus, kritik teorií o globálním oteplování, je asi při pohledu z okna své hradní kanceláře na koni: mrzne, až praští, tak jaképak oteplování?
Globální oteplování – my říkáme klimatické změny – je neoddiskutovatelný fakt. Dvě vydařené zimy po sobě nesvědčí ještě o nástupu chladného období. Předcházející dvě zimy byly naopak velice teplé. Na balkoně mi nezašla ani jedna kytka, která by jinak umrzla. Právě měnící se klima je hodně náchylné k extrémům. O tom bychom měli velmi přemýšlet a věnovat příčinám pozornost. Počasí se chová stále extrémněji a dokazují to například i časté povodně.

Praktická otázka: jak to, že "pitomých" patnáct centimetrů sněhu ochromuje život ve městech?
Potíž je v tom, když mrzne. Pak sníh netaje, ani když sypete na vozovky sůl. Nikam neodtéká a pak stačí jen pět centimetrů nového sněhu a města jsou paralyzována.

A nemají pravdu někteří vaši kolegové klimatologové, že po čtyřicetileté periodě tepla přichází čtyřicet let chladu?
Musíme si uvědomit, že klima není nic stabilního. Vždy se měnilo a bude měnit. Ovlivňuje ho sluneční aktivita, měnící se oběžná dráha Země, oceány, ledovce, ale i lidé. I proto nás počasí neustále překvapuje. Možná je tohle jediná zima, kterou letos zažijeme. Ale sněhu může napadnout i mnohem víc.

Klasická a pro vás možná už otravná otázka: v jaké míře se na klimatických změnách podílejí lidé?
Zvýšené koncentrace oxidu uhličitého mohou být zejména pro jižní části Evropy s letním úbytkem srážek zcela zničující. Určitě stojí za úvahu, zda obrovská množství skleníkových plynů, která vychrlíme, není možné za přijatelných nákladů omezit. V budoucnu nás čeká boj o přežití na mnoha úrovních.

Předpověď počasí Aktuální předpověď počasí:
pocasi.idnes.cz
Předpověď počasí


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue