V panelovém domě v českolipské ulici Na Výsluní je v sedmém patře černá díra po vyraženém okně. Před vchodem zlověstně vyčkává vůz pohřební služby.
Na trávě mezi domy postávají hloučky obyvatel sídliště Špičák a vzrušeně diskutují o tragédii, která se udála v jejich bezprostřední blízkosti. Většina z nich se o ní dozvěděla z rádia, televize nebo z internetu.
Očitých svědků je málo. Oheň vzplál pár minut po jedné hodině v noci a hasiči ho rychle zlikvidovali. Jeho následky jsou ovšem děsivé.
Lidé postávající u domu se s novináři bavit příliš nechtějí. "Neustále píšete, že na Špičáku žijí samí nepřizpůsobiví občané. Není to pravda, většina lidí si byty koupila a starají se o ně," rozčiluje se asi čtyřicetiletá žena. Muži kolem ní jí dávají za pravdu.
Po chvíli povídání se však řeč stočí na tragédii. Většina z přihlížejících však chce zůstat v anonymitě.
"Slyšel jsem ránu, dupání hasičů a křik těch popálených. Bylo to strašné," říká mladší muž, který bydlí dvě patra pod rodinou zesnulé ženy.
Druhá holčička byla asi u táty, říká sousedka
Už dopoledne se objevila zpráva, že požár vznikl při vaření pervitinu, ale místní k tomu moc uvést nedokážou.
"O pervitinu nic nevím, ale něco tam museli dělat, protože to strašně intenzivně hořelo. Bydlela tam sice jen s dětmi, ale soused pod ní si občas stěžoval, že je tam často hlučno," dodává soused.
To, že se v bytě scházely podivné existence, potvrzuje také sousedka na patře Pavlína Habancová.
"Moc jsem ji neznala. Jen to, že se jmenovala Marcela a měla dvě holčičky, pětiletou a sedmiletou. Ta starší byla asi u táty. Jejich máma na tom musela být dost špatně, protože sbírala reklamní letáky a železo a vozila to do sběru. Jinak jsem to celé zaspala. Vzbudili mě až hasiči, kteří mi řekli, že si mám pořádně vyvětrat," říká.
Ze vchodu, kde se neštěstí stalo, vychází starší hubený muž s bicyklem. Udiveně se rozhlíží po skupině fotografů a kameramanů. "Cože se tady stalo?" kroutí hlavou, když mu ukazuji očouzené okno v sedmém patře, v němž se občas objeví kriminalisté.
Pohřebáci vynášejí světlou papundeklovou rakev s ženinými ostatky. Nezdá se, že by byla těžká. Ostatně, v první zprávě se objevilo, že v bytě uhořely dvě děti.
Odjezd pohřebního vozu sleduje skupina fotografů i televizní štáby. Z těžkých tmavých mraků mezitím padá voda, jako by i příroda nad tou tragédií truchlila.
