Němci nemají atom rádi. Jenže se s jadernou energií a jejími důsledky ještě na nějakou dobu budou muset smířit. I když desetitisíce aktivistů dávaly hodně hlasitě najevo, že ve své blízkosti nevítaný náklad nechtějí, vlak se pod policejním dohledem "probojoval" ke svému cíli.
Proč dokázal vlak s 11 kontejnery jaderného paliva přimět lidi, aby se připoutávali na koleje nebo zapalovali policejní auto? Podle organizace Greenpeace jde zřejmě o nejnebezpečnější odpad, který kdy cestoval Německem. Kromě toho není bezpečné ani jeho úložiště u obce Gorleben v Dolním Sasku, které mělo původně sloužit jen krátkodobě, ale teď se jeho funkčnost neúnosně prodlužuje.
"Chceme Angele Merkelové vzkázat, že je to Černobyl na kolech," řekl šéf Greenpeace Kumi Naidoo na demonstraci ve městě Dannenberg, kde čekalo na příjezd vlaku nejméně 20 tisíc lidí. Odtud měl náklad zamířit do cílové stanice u Gorlebenu na kamionech.
Zbraně? Lana, asfalt, traktory
Vlak přejel francouzsko-německou hranici v sobotu odpoledne, na další cestě ovšem nabral mnohahodinové zpoždění. Aktivisté mu přehradili cestu na několika místech a používali k tomu různé prostředky.
Jižně od města Kassel slanili dva muži na koleje z mostu vysokého 75 metrů a zastavili vlak na dvě hodiny. Skupina asi 250 lidí se na jiném místě trati pokusila odstranit kameny podkládající kolejnice, ale policie je rozehnala. Policisté proti protestujícím použili obušky a slzný plyn.
Poblíž Dannenbergu lidé polili obrněné policejní auto asfaltem a zapálili. Poslední úsek cesty, silnici mezi Dannenbergem a Gorlebenem, se pokusilo zablokovat zhruba 50 traktorů, policie je však donutila se stáhnout.
Zpět do Německa cestuje ve Francii upravený jaderný odpad každý rok. Zástupci francouzské firmy Areva, která odpad upravovala, podle agentury AP tvrdí, že odpad je zabezpečen jako "pevnost na kolech" a ocelové kontejnery mají tloušťku 40 centimetrů. Greenpeace oponují, že jejich termovize ukázala zásadní nedostatek: velké zahřívání jednoho z vagonů pod kontejnerem.
Mimořádná síla letošních protestů má hlavní příčinu daleko od Gorlebenu. Kancléřka Merkelová navzdory nesouhlasu většiny společnosti prosadila, že všech 17 německých jaderných elektráren může být v provozu v průměru o 12 let déle.
Plán schválený minulou vládou, že výroba elektřiny z jádra skončí v Německu do roku 2021, tak vzal zasvé. "Tohle rozhodnutí může být momentálně nepopulární, ale vyplatí se. Potřebujeme jaderné elektrárny i v budoucnu, abychom stále byli významným ekonomickým centrem," řekla Merkelová v sobotním vydání týdeníku Focus.
Jadernou energii zatím Němci skutečně nemohou zcela zavrhnout, na výrobě veškeré elektřiny v zemi se podílí téměř čtvrtinou.
